Protéza, která budí závist

Můj děda měl místo pravé ruky ocelový hák jako pravý pirát.

Milovala jsem ranní obřad, kdy si ho na svůj pahýl levou rukou obratně připínal koženými řemínky. Děda měl taky zatočený knír, který si na noc chránil speciální síťkou. Nebyl jak hora, ale byl chlap, lidi ho nelitovali, obdivovali ho.

Když mi ale v jedné africké zemi ukázali manufakturu na důkaz činorodosti v zemi zmítané konflikty, těžko jsem předstírala nadšení. Vyráběli náhradní údy. Škaredé, neohrabané protézy, sešroubované z kusů plastu, gumy a dřeva. Vzbuzovaly odpor a lítost – i bez toho, že by je člověk musel nosit.

Freddie Cook z anglického Bracknellu se narodil bez pravé paže. A teď má bionickou paži, která by znásobila vážnost každého komiksového superhrdiny. Vyrobená s pomocí 3D tiskárny je desetkrát levnější než její méně atraktivní obdoby a osmiletý kluk s ní může řídit kolo i jíst hamburger.

Bionické paže jménem Hero Arms jsou tak citlivé, že si s ní žena, která přišla o ruce, může namalovat make-up, dá se s ní i psát. Freddieho máma popsala okamžik, kdy si její syn novou paži nasadil: „Během minuty pochopil, jak ji má používat, a zvládl to. Bylo to neuvěřitelné.“

Samantha Payne, spoluzakladatelka firmy Open Bionics, je s úspěchem, nyní otestovaným nejmladším uživatelem bionické paže na světě, velmi spokojená: „Chtěli jsme vytvořit technologii, která je progresivní, ale zároveň dostupná spoustě lidí.“

A bionický pionýr Freddie je štěstím bez sebe, že najednou může dělat všechny ty obyčejné klučičí věci jako jeho kamarádi.