Sejféro místo hadice a škrabky. Jak se v Ruzyni odmrazují letadla
10. března 2024
Reportér 03/2024 · Číslo 115Sejféro místo hadice a škrabky. Jak se v Ruzyni odmrazují letadla
10. března 2024
Reportér 03/2024 · Číslo 115Sejféro místo hadice a škrabky. Jak se v Ruzyni odmrazují letadla
Když jsme zjistili, že na pražském letišti se přes zimu schází parta odmrazovačů, vyvstala nám před očima představa, do které bylo snadné se zamilovat: přihlásíme se, vyfasujeme vaťák a rukavice a budeme hadicí stříkat horkou vodu na křídla. A když to nepůjde, vezmeme škrabku. Naši naivitu podtrhlo i vyčkávání na tuhé mrazy. Správný okamžik totiž přichází, když se teploty pohybují kolem nuly, což se může stát takřka kdykoliv – třeba jedné předjarní noci.
Zítra nad ránem má teplota klesnout výrazně pod nulu. To by mohlo vyjít, říkáme si. Večer pípne esemeska od mluvčí letiště Kláry Divíškové: „Sraz v 5:45, buďte VELMI TEPLE OBLEČENI!“
Pořád ještě za hluboké tmy – je teprve začátek ledna – procházíme bezpečnostními rámy a krátce po šesté sedíme v centrálním dispečinku, kde mají zázemí takzvaní rampíři. To jsou lidé, kteří se starají o odbavení letadel a jejichž práci se na letištích všude na světě říká ramp control.
„Tak co, nerozmyslel si to někdo?“ ptá se kolegů u monitorů Pavel Kolomazník. Jeho pozice v rámci společnosti Czech Airlines Handling se jmenuje ředitel Odbavení letadel a má na starosti právě také odmrazovací četu. „Zatím ne. Je moc sucho a fouká,“ zní odpověď.
„Tušil jsem to, už když jsem přišel k autu – ani jsem nemusel škrábat sklo,“ poznamená někdo. Nejběžnější je prý odmrazování po nočním stání: „To jsou letadla, která večer přiletí a brzo ráno se vracejí na svůj hub čili základnu. Ale dneska bylo celou noc jasno, takže ani jinovatka, nic.“
Místností zachrastí hlas ve vysílačce, jinak se zdánlivě nic neděje. Pak se přece jen dočkáme kýžené zprávy: „Takže Lufthansa, zhruba za dvacet minut,“ ozve se pokyn k akci, kvůli které jsme tady.
Letadlo potřebuje k úspěšnému vzletu hladkou plochu křídel, jinak se nevytvoří potřebný vztlak. „Kritickými částmi jsou obě hlavní křídla, vzadu pak stabilizátor a směrové kormidlo. To všechno musí být dokonale čisté, i milimetrová vrstva vadí,“ říká Pavel Kolomazník.
Příslušné procedury jsou dvě. Takzvaný deicing zbavuje povrch námrazy, antiicing brání jejímu dalšímu vytváření. V prvním případě se speciální kapalina, o které ještě bude řeč, ředí horkou vodou a letadlo se tak v podstatě oplachuje. Ve druhém případě se používá zahuštěná tekutina, takže na povrchu vzniká film, který znemožňuje vytváření námrazy či usazování sněhu v době mezi odmrazením a startem. Hustota této vrstvy je spočítaná tak, aby se odloupla z letadla těsně před dosažením vzletové rychlosti.
Podpořte Reportér sdílením článku
Rád jezdí sbírat příběhy tam, kam ostatní novináři nezabloudí.