Plánovaná dostavba Dukovan: Vše, co chcete vědět o atomové ofenzivě

Původní plán zněl téměř jasně: nahradit část stárnoucích jaderných bloků elektrárny Dukovany jedním novým. Šlo jen o to, kdo ho postaví. Čím víc se však blíží okamžik rozhodnutí, tím větší nejasnosti panují ohledně toho, jakou bude mít posílení českého jádra nakonec podobu. Možností je víc. 

Jako nejpravděpodobnější se v době uzávěrky jevil následující postup: minimálně několik dalších let se počká s podpisem smlouvy na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, o které se začalo znovu mluvit, když byli uchazeči o zakázku vyzváni, aby předložili nabídku na dostavbu rovnou čtyř bloků. Důvodem je mimo jiné to, že by tu stavba nových bloků kolidovala s plánovaným budováním temelínského malého modulárního reaktoru. Ten má menší výkon a jeho části lze vyrábět sériově a pak „sestavit“ na místě, tudíž by do budoucna měl být levnější.

V nynější fázi se tak patrně podepíše smlouva „jen“ na dostavbu dvou velkých bloků v Dukovanech. Ty by se měly začít stavět s ročním odstupem, a to v takzvané polopouštní variantě, tedy s využitím kombinovaného, částečně suchého chlazení. Nové bloky by tak nespotřebovaly tolik vody z Dalešické přehrady, jíž se chladí stávající elektrárna; tudíž by mohly, pokud by jejich stavba nenabrala fatální zpoždění, určitou dobu vyrábět elektřinu paralelně s těmi původními. Ukazuje se totiž, že staré Dukovany mohou sloužit o dost déle, než se dříve předpokládalo. A možná ještě déle, než předpokládáme dnes.

Kdo ovšem nové bloky postaví? Nabídky Francouzů a Jihokorejců, které postoupily do finále, mají své výhody i svá rizika. Vyloučené ale není ani to, že se do hry vrátí americký Westinghouse. Ne samostatně, ale coby partner korejské KHNP nebo francouzské EDF. Na rozdíl od nich je totiž americká společnost soukromou firmou, a nejspíš i proto na sebe nebyla a není ochotna vzít riziko samostatné závazné nabídky. Navíc se Westinghouse minulý rok zavázal postavit tři bloky jaderné elektrárny v Polsku a bude se pravděpodobně potýkat s nedostatkem kapacity. Možnosti zúčastnit se dostavby bloků u nás se však Američané údajně zatím nechtějí vzdát.  

Státní elektrárna

Ať už to však dopadne jakkoliv, shodují se experti na jedné věci: není důležité, kdo v tendru nakonec uspěje, podstatné je, aby měla soutěž jasného, nezpochybnitelného vítěze. Každý z potenciálních dodavatelů vložil do přípravy tendru kolem dvou miliard korun, a tak musí odcházet s pocitem, že se zúčastnil férové soutěže. Potíží s rozšířením kapacity jaderných elektráren bude totiž i beztak dost.

První problémy mohou nastat poměrně brzy. Zadavatel zakázky, tedy společnost ČEZ přes svou dceřinou firmu Elektrárnu Dukovany II, nemůže smlouvu na dostavbu více než jednoho bloku s dodavatelem sama podepsat: závazek, který by na sebe tato polosoukromá firma vzala, by pro ni byl zničující. A tak se dá očekávat, že vznikne znovu tlak na zestátnění ČEZ. Vláda však, jak ještě popíšeme, nemá v tuto chvíli v úmyslu vyplácet menšinové akcionáře. Chce od ČEZ převzít Elektrárnu Dukovany II – a bloky stavět sama.