Trocha chvály. S digitalizací ani úřady to není tak strašné

Vypráví se, jak je český stát digitálně zaostalý a taky že státní úřednictvo nestojí za moc. Něco z výtek chápu, ale mám současně čerstvou zkušenost nasvědčující, že část obecných stížností může být jen projevem tradiční všeobecné místní skepse.

Z článku v loňském Reportérovi o tom, jak se vypočítávají důchody, jsem pochopil, že není špatné se podívat na přehled, kolik peněz jsem já a také moji zaměstnavatelé odváděli. 

Proč by se měl člověk do přehledu dob důchodového pojištění u České správy sociálního zabezpečení podívat? Občas tam nějaké údaje, především ze starší doby, chybí. Což pak může vést k tomu, že dostanete při odchodu do důchodu nižší penzi, než na jakou máte nárok.

Skutečně v evidenci nějaké údaje chyběly – jinak si ovšem na postup nemůžu moc stěžovat. I když bych si uměl představit systém z digitálního hlediska ještě více přátelský k uživateli, do přehledu jsem se přihlásil snadno přes bankovní identitu, tedy přes přihlašovací údaje ke svému bankovnímu účtu. Napsal jsem na sociální správu, učinil jsem tak přes datovou schránku, kterou si každý může zřídit opět prostřednictvím bankovní identity; patrně by to však šlo i přes mail či telefon. Velice rychle mi zavolala paní, která se mnou začala situaci řešit. Některé věci vyřešila sama u mého bývalého zaměstnavatele, údaje z devadesátých let u firmy, která už neexistuje, jsem musel řešit sám a nakonec jsem je i relativně snadno zajistil, přičemž jsme spolu pravidelně komunikovali přes mail a telefon.

Na tuto komunikaci si teď vzpomenu vždy, když čtu, jak je to u nás s digitalizací i úřady totálně strašné. Není.