200 tisíc dotace na elektromobily. Těšit se však můžou jen podnikatelé

Pokud bychom se na tu otázku podívali z pohledu mnoha jiných zemí světa, bylo by rozhodnuto: loňské globální statistiky ukazují, že elektromobily se v osobní dopravě jednoznačně prosazují. 

Z úzké české perspektivy to však zdaleka tak jasné není.

Nejprodávanějším vozem na světě se stal loni elektromobil, konkrétně Tesla Y, s 1,23 milionu prodaných kusů. Jde sice zatím o předběžné výsledky, vše ale naznačuje to, že vůz ze stáje Elona Muska loni ukázal tradičním automobilkám záda.

Trend vozů s elektrickým pohonem je patrný i v Evropě. Podíl nově registrovaných elektromobilů v EU loni vzrostl o 37 procent na téměř 15 procent, což bylo více, než kolik přišlo na trh nových aut na naftu. Nejvyšší podíl nových registrací měly elektromobily ve Švédsku (38,7 procenta), Dánsku (36,3 procenta) a Finsku (33,8 procenta).

V Česku ale vypadají tato čísla jako z jiné planety. Elektromobilita u nás čelí nedůvěře, takové vozy jsou dražší a hlavně na ně až dosud chyběly dotace, které jsou typické v jiných částech Evropy; různé podpory nákupů elektromobilů ostatně můžeme vidět třeba i v USA, jak na federální úrovni, tak v různých státech.

I navzdory sedmdesátiprocentnímu nárůstu registrací elektromobilů se jejich podíl na českém trhu přehoupl těsně nad tři procenta celkových zaregistrovaných vozů, což nás řadí na třetí místo od konce tabulky před Chorvatsko a Slovensko, byť jen o prsa. 

Právě za této situace připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu změnu – historicky největší český dotační program na podporu elektromobility v zemi. Úřad vyslyšel volání části výrobců i zákazníků, o podporu by mělo být podle aktuálních informací možné žádat od druhé poloviny března. 

Dotace – jejímž koncovým zdrojem jsou peníze Evropské unie – ovšem nebudou pro všechny. Určené jsou pro podnikatele všech velikostí, tedy i pro nejmenší živnostníky, pro běžné občany však tato podpora určená není a nic nenasvědčuje tomu, že by ji vláda chystala. Sází patrně na to, že rozvoj elektromobility zajistí firmy, které se na registracích nových vozů podílejí z valné většiny, což platí i o elektromobilech. Plán obsahuje i další body, které mohou fakticky dále omezit, pro koho bude dotace výhodná.

Na auta i dobíječky

Jak přesně by měl dotační program na podporu elektromobility fungovat?

Žádosti o dotace bude přijímat Národní rozvojová banka (NRB), vlastněná státem, podle mluvčí banky Kláry Vaníčkové by se tak mělo stát ve druhé půlce března. „Aktuálně navazujeme spolupráci s partnery (bankami a leasingovými společnostmi – pozn. red.) a připravujeme podpůrný IT systém. Jakmile budou tyto kroky dokončeny, začneme obratem žádosti přijímat,“ uvedla.

Program je financován z Národního plánu obnovy, jde tedy o peníze z Evropské unie – i když dotace, jak to bývá obvyklé i v jiných případech, se nejprve zaplatí z českého rozpočtu a teprve poté, za splnění určitých podmínek, budou proplaceny Evropou.

Pro podnikatele je k tomuto účelu připraven celkem 1,65 miliardy korun na pořízení vozů, dalších tři sta milionů na koupi a výstavbu dobíjecích stanic. 

Podpora se skládá z bankovní záruky za úvěr a dotace, jejíž výše závisí na typu pořizovaného auta. Jiná cesta k dotaci než přes úvěr zaručený státní bankou nevede. Podle ministerstva průmyslu je to proto, že program cílí na podnikatele, kteří nemohou nákup vozidla a dobíjecí stanice financovat z vlastních zdrojů. 

Expert na autoprůmysl z poradenské firmy EY Petr Knap přitom vidí jen jednu cestu financování jako slabé místo programu. Problém podle něj spočívá v tom, že s dotací nelze pořizovat vozy na operativní leasing. „To je přitom převažující forma pořízení vozového parku pro větší společnosti. To znamená, že nejzajímavější je tento program pro živnostníky a malé a střední podniky, které častěji vozy pořizují do majetku nebo na úvěr či finanční leasing,“ řekl Knap. 

Bankovní záruku a dotaci bude, jak už bylo řečeno, ministerstvo průmyslu poskytovat prostřednictvím Národní rozvojové banky. Dotace jsou určeny na pořízení obecně bezemisních aut, vedle čistě bateriových aut si tak podnikatelé mohou pořídit i auto na vodík, kterých je ale na trhu minimum, nebo také nákladní vůz.

Dotace na osobní auto může dosáhnout až 200 tisíc korun, na nákladní až 300 tisíc korun. Cenový limit pro nákup osobního elektromobilu je pak 1,5 milionu korun bez daně z přidané hodnoty: do něj se vejde většina modelů na trhu.

„Už v loňském roce se ceny elektromobilů dostaly po krocích Tesly pod tlak, a tak je nyní do částky 1,5 milionu korun velmi slušný výběr,“ uvedl Petr Knap s odkazem na loňské opakované zlevňování Tesly. 

Vedle nákupu aut nabízí program také dotaci na dobíjecí stanice. Na pořízení takzvané pomalé AC dobíječky to bude až 50 tisíc, až 100 tisíc pak může dostat zájemce o rychlejší DC dobíjecí stanici s výkonem do 40 kilowattů. Na nákup ještě výkonnějších DC stanic lze získat podporu až 150 tisíc. 

O dotaci na dobíječky však nepůjde žádat samostatně. Jejich pořízení je vázané na počet koupených aut v poměru 1 : 1. Pokud si tedy firma v rámci dotace pořídí tři vozy, může k tomu zažádat i o dotace na tři dobíječky, pokud jen jedno auto, má nárok jen na jednu dotovanou dobíječku. Což kritizuje Tomáš Pánek, zakladatel a CEO společnosti IONT tech, která dobíjecí stanice v Česku vyrábí. „Je to škoda, protože to, co firmy potřebují, je vybudovat si dobíjecí infrastrukturu dopředu, a ne ji řešit až s pořízením vozu,“ uvedl. Podle něj je právě nepřipravenost infrastruktury jednou z překážek rozvoje elektromobility.

Ministerstvo průmyslu, které dotační výzvu zveřejnilo, vysvětluje systém podpory dobíjecích stanic tím, že resort je zodpovědný zejména za podporu podnikatelů. „Proto je počet dobíjecích stanic vázán na počet podpořených bezemisních vozidel,“ sdělila Miluše Trefancová z tiskového oddělení s tím, že rozšíření dobíjecí sítě má na starosti zejména ministerstvo dopravy. 

Jak velký zájem bude

Cestu k dotaci může některým podnikatelům ztížit to, že se dotace započítává do celkového limitu dotační podpory, jakou lze dostat: jde o takzvaný režim de minimis. Konkrétně jde o podmínku, že firma může během tří let žádat o podpory v souhrnné výši maximálně dvě stě tisíc eur (podle kurzu ke konci února šlo o více než pět milionů korun): a do toho limitu se bude započítávat i dotace na elektromobilitu. Jinak řečeno – pokud firma získala peníze z jiných programů, zmenšuje se celkový objem dalších možných dotací, včetně financí, které by mohla dostat na pořízení elektromobilu a dobíjecí stanice. 

Podle mluvčího UniCredit Leasing Petra Plocka tak mohou někteří klienti narazit na omezení. „Program není nastaven úplně šťastně,“ řekl s odkazem na tuto podmínku. A dodal, že zájem o elektromobily permanentně roste, tempo je však nižší než v západní a severní Evropě. 

„Naše financování elektromobilů vloni meziročně vzrostlo o 16 procent,“ řekl současně Plocek s tím, že díky dotacím čekají prudký nárůst zájmu o financování. „Poptávku již registrujeme, čekáme na spuštění programu,“ doplnil.

Dotace vítají vedle leasingových společností také automobilky. Hyundai díky podpoře očekává prodeje stovek elektromobilů. „Předběžně dnes evidujeme zvýšený zájem zákazníků především o modely Kona Electric z Nošovic a IONIQ 5, reálnou poptávku ale budeme na základě dat hodnotit až ve chvíli, kdy bude spuštěn systém pro žádosti o čerpání dotace Národní rozvojovou bankou,“ řekl mluvčí automobilky David Pavlíček. 

Podobně to viděla i Škoda Auto, i když ta ještě koncem února nechtěla detailní výhled prodejů komentovat. „Vliv dotací na nejbližší období zatím nelze vyhodnotit, protože výzva ministerstva průmyslu a obchodu dosud nebyla oficiálně vyhlášena a část zákazníků na zahájení programu čeká,“ uvedla Michaela Sklenářová z tiskového oddělení Škodovky s tím, že pro správné fungování dotačních programů nebo pobídek je podstatné, aby byly dlouhodobé, předvídatelné a dobře komunikované. 

Nakopnutí, nebo šťouch?

Aby Česko na evropské peníze určené pro podporu elektromobility dosáhlo, musí podnikatelé pořídit alespoň 4 555 elektrovozů, což je závazný cíl Národního plánu obnovy. Ze začátku proto, jak již bylo naznačeno, bude program financovat ministerstvo průmyslu a teprve po splnění zmíněných podmínek Evropská unie peníze proplatí. 

Petr Knap z poradenské firmy EY odhadl, že minimálního počtu pořízených elektromobilů se dosáhne rychle a prostředky z EU se na účet českého státu dostanou brzy. 

„Přece jen pobídka v úrovni 200 tisíc korun pro elektromobily je velmi příjemný bonus. Nicméně bavíme se pouze o cca pěti tisících vozidlech, což jsou dvě až tři procenta tuzemského ročního prodeje,“ řekl. Podle něj je tak diskutabilní, zda dotace skutečně splní cíl, který se od nich čeká, a to je nakopnutí na úroveň tržního podílu ostatních evropských zemí. 

„Další dotace nejsou očekávány, takže dlouhodobé ‚nakopnutí‘ to představovat samo o sobě nebude,“ předpověděl Knap. 

V každém případě se firmy o elektromobily zajímají čím dál víc bez ohledu na dotace. Například MONETA Money Bank, která patří k průkopníkům firemní elektromobility, loni pořídila 90 nových elektromobilů. Těch má nyní 132 a tvoří 64 procent firemního vozového parku. Do posílení této technologie, včetně pořízení dobíjecích stanic, investovala 96 milionů. 

Ekologické dopady vozových parků jsou totiž pro firmy stále důležitějším tématem kvůli tlaku na snižování uhlíkové stopy. Velké firmy budou muset už za letošní rok povinně reportovat, jak na tom s uhlíkovou stopou a dalšími dopady na životní prostředí a společnost jsou. A pro nevýrobní společnosti, jako jsou například finanční instituce nebo účetní či poradenské firmy, ale i třeba obchodní řetězce, jsou firemní vozy vedle provozu kanceláří a prostor jedním z hlavních zdrojů emisí CO₂. 

Posun firem směrem k elektromobilitě je tak v Česku sice pomalý, ale rostoucí a bude vozové parky dále proměňovat. Podle loňského průzkumu EY se o elektromobily aktivně zajímají dvě pětiny firem a pětina je ochotna přistoupit na vyšší ceny, pokud to bude znamenat snížení uhlíkové stopy. 

Současné dotace na elektromobily nejsou první, které v Česku běžely. Ministerstvo průmyslu vypsalo mezi lety 2014 až 2020 několik výzev s různými parametry a podmínkami. Stávající dotace jsou však nejrobustnější, co se týče výše celkové podpory, navíc neomezují firmy podle velikosti. Některé předchozí podpory totiž byly zaměřeny jen na malé a střední firmy. 

Otázka nicméně stále je, jaké dopady může program mít, když Česko nenabízí a zřejmě ani nebude nabízet dotaci přímo občanům.

Vozový park v Česku totiž v posledních letech stárne. Na konci roku 2023 dosáhlo podle dat Sdružení dovozců automobilů průměrné stáří vozu 16,2 roku. 

S podobným problémem se potýká Itálie, kde je řada aut starších dvaceti let. Vozový park chce omladit štědrými dotacemi, na které má připraveno 950 milionů eur. 

Podpora bude mířit na nízkopříjmové skupiny a bude činit až 13 750 eur, pokud lidé vymění své staré naftové nebo benzinové auto za elektromobil. Dotace jsou štědřejší než ty, které v Itálii dosud běžely, a jsou součástí širšího programu, který má podpořit automobilový průmysl v zemi.

Nějakou formu podpory, ať už přímou, či v podobě různých daňových úlev, v EU poskytuje řada zemí, přestože se různě upravuje.

Francie například od ledna letošního roku změnila podmínky podpory, která je nyní určena jen na elektrické vozy s určitými parametry, s cílem podpořit elektromobily vyrobené ve Francii a v EU. Sousední Německo původní štědrou podporu bateriových vozů postupně stahuje, nicméně i tak od ledna 2023 dotace činila až 6 750 eur pro vozy s pořizovací cenou pod 40 tisíc eur. Německý trh je ale v otázce alternativních pohonů nesrovnatelně dále než Česko, a nepotřebuje tak elektromobilitu nastartovat téměř z nuly jako my. 

Český stát zatím odpouští bateriovým vozům registrační poplatky, dálniční známku a nabízí daňové úlevy pro firemní vozy. Domácnosti si však dosud kvůli vysoké ceně nové vozy ve velkém nepořizují: nejlevnější cesta k nim vede přes trh ojetin, který vzniká obměnou firemních flotil a zejména dovozem z Německa či Rakouska, kde je second hand trh elektromobilů daleko větší než u nás.

Podle Jana Staňka, který publikuje osvětová videa k elektromobilitě pod přezdívkou Electrodad, letos tržní podíl elektromobilů v Česku vzroste, i díky dotacím pro firmy, na minimálně pět procent. Cena bateriových vozů by měla postupně klesat, a to i v důsledku klesajících cen samotných baterií. „V roce 2024 lze očekávat další snížení cen řádově o deset procent. Očekává se, že po roce 2026 se díky tomuto trendu srovnají výrobní ceny elektromobilů a spalovacích aut,“ předpověděl Staněk. 

Trh s elektromobily podle něj mění tradiční výrobu vozů. Zásadní přidanou hodnotou auta se stává software. „Tradiční automobilky, které se doposud soustředily především na mechanickou a dílenskou kvalitu, často nemají dostatek kompetencí k tomu, aby samy vyvíjely špičkové softwarové platformy. Proto v tomto odvětví budou i v roce 2024 posilovat velcí poskytovatelé, jako je Google či Apple,“ vysvětlil. 

Podle Staňka letos v elektromobilitě dále posílí Čína, která bojuje velmi komplexním arzenálem, k němuž patří rychlé tempo inovací, výzkumu i uvádění výsledků vývoje do reality, zjednodušování a automatizace výroby, zázemí tamních technologických gigantů. Aktuálně dominuje s více než padesátišestiprocentním podílem na trhu celosvětové výroby baterií.

„A to nemluvíme o poměru výkonu a ceny tamních elektromobilů. Díky tomu nastavuje nyní Čína laťku, jež je obrovskou výzvou pro pomalé byrokratické odborové organizace evropských automobilek,“ dodává.