Udržitelnější domy: Nahradí energetický štítek jednodušší renovační pas?

Prodáváte byt nebo žádáte o dotaci na zateplení? Možná víte, ale možná také ne, že byste při tom měli mít průkaz energetické náročnosti budovy. Ten udává, jak je daná stavba energeticky náročná, a dá se z něj zjistit, kolik by šlo při její renovaci ušetřit například za vytápění.  

Průkaz se obvykle, nicméně nepřesně, nazývá „energetický štítek“; tento termín se správně neváže k domům, ale spotřebičům. Průkaz, pro nějž se používá také zkratka PENB, by měl mít skutečně každý, kdo byt nebo dům prodává, rekonstruuje, staví či žádá o dotaci z programu Nová zelená úsporám nebo o úvěr u finanční instituce. Naopak ho mít nemusejí kulturní památky nebo málo využívané rekreační objekty.

Navzdory široce definované povinnosti tento průkaz mít je realita poněkud jiná. Například realitní makléři často věc řeší tím, že u inzerátů na prodej bytu, jehož vlastník průkaz nemá, uvedou automaticky třídu G, tedy tu nejhorší. 

Lidi od pořízení průkazu často odrazuje fakt, že kontroly ze strany Státní energetické inspekce (SEI) jsou spíše nárazové. Navíc získat průkaz u akreditovaných energetických specialistů, kteří mají oprávnění na základě certifikátu vydaného ministerstvem průmyslu a obchodu, může trvat i týdny. A náklady na něj se u bytových domů mohou vyšplhat až ke dvaceti tisícům. Dokonce zástupci energetické inspekce připouštějí, že kvalita štítků je rozdílná a někteří energetičtí specialisté se dopouštějí chyb ve výpočtech, a to i opakovaně – což potvrzuje například i Dominika Petrová, odborná radová pro ochranu osobních údajů ve Státní energetické inspekci.

Nevymáhají se

Přesto zájem o průkazy poslední dobou spíše roste. Ze statistik poskytnutých tiskovým oddělením ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že zatímco za rok 2019 se zpracovalo zhruba 44 700 průkazů, za rok 2021 jich už bylo 60 300 a za rok 2022 pak 57 500.