Proč se naše kapela jmenuje Dukla? Pradědův kůň tam za války najel na minu

Hned na úvod rozhovoru se směje: „Zaprodal jsem se, cash nevydělal? To je vlastně parafráze kréda slavného rappera Yzomandiase, jehož životní filozofií je nezaprodat se a vydělat cash. Yzomandiase si vážím, ale my to zatím máme naopak…“

Lukáš Vydra lehce přehání. Jeho Dukla je čím dál populárnější, chystá se na velké turné, například 9. dubna vystoupí pro stovky fanoušků v pražské MeetFactory. Navíc platí, že konkrétně on ani na hudbě nepotřebuje být finančně závislý, protože dělá práci, která ho baví a naplňuje: učí tvůrčí psaní na střední škole.

V podcastu vypráví o tom, jak se až do osmnácti věnoval na vrcholové úrovni hokeji, ale pak dostal těžkou mononukleózu. „Rok jsem nemohl trénovat a začal hodně číst i psát, zasáhl mě nejdřív Josef Škvorecký a vzápětí Jan Zábrana. Během vysoké školy jsem měl brigádu v antikvariátu v pražském Braníku, kde byla spousta času číst a poslouchat hudbu. I když jsem vyrůstal na rapu, najednou jsem se zamiloval i do Boba Dylana nebo do Vlasty Třešňáka a pod jejich vlivem jsem chtěl dělat písničky. Jednou přišel do antikvariátu bezdomovec se starou oprýskanou kytarou, chtěl jenom stovku, tak jsem ji vzal a podle zpěvníku Já, písnička se začal učit. Bylo mi nějakých čtyřiadvacet…“

V podcastu Lukáš vypráví i o tom, proč se jeho současná kapela jmenuje právě Dukla. „Mí předkové byli volyňští Češi, praděda bojoval v praporech generála Svobody. V dukelském průsmyku najel s koněm na minu, šrapnel ho zasáhl do hlavy. Vážně zraněný se nakonec dostal až do Prahy, kde k jeho smrtelné posteli dorazily i manželka s dcerou, což je moje babička. A coby pozůstalé po válečném hrdinovi pak dostaly v Podbořanech statek po Němcích.“

Jak je možné, že Dukla složila většinu desky za jediný víkend? Komu vlastně Lukáš fandí, když ne Dukle? Proč na desku pozval jako hosta fotbalistu Tomáše Kučeru a jaký má osobní rekord na půlmaraton? O tom všem v dalším díle podcastu Host Reportéra.