ANKETA: Jak se vyvíjel váš vztah k hromadění knížek?

Od dětství jsem toužila po stěnách úplně obložených knihami jak někde na zámku, protože mi připadalo, že v každé takové místnosti bývá bezpečno a útulno. Bohužel to nevyšlo. V dospělosti jsem zjistila, že v bytě musí být i jiné kusy nábytku, a tak jsou u nás knihy (stejně jako třeba kameny) všude, i na zemi. Nedokážu se jich zbavit a čtečku nepoužívám, potřebuju otáčet listy. Proto sbírám morální sílu k úklidu a redukci – vyřazené kusy, které jsem dlouho neměla v ruce, převezeme na chalupu, kde jsme založili dva celostěnné regály.

Tragický osud mých domácích knihoven zásadně ovlivnily kromě několika vynucených stěhování i dva rozvody – a s nimi spojené stěhování bývalých partnerek, při kterém jsem vždy jakousi záhadou o mnoho knih přišel. Nakonec jsem bohužel přišel i o pražský byt a s ním o několik řad vysokých a pečlivě uspořádaných knihoven Billa (IKEA) i s nástavci. V sázavském domě mám dnes knihy ledabyle rozstrkané po různých policích a skříních (i tak jsem se už musel spousty zbavit). Pečlivě uspořádané a okázale vystavené mám jen ty, které jsem sám napsal.

Na velká předsevzetí moc nejsem, jedno ale mám. Chci dát letos dohromady naši knihovnu, která utrpěla ustavičným stěhováním. Část knih je v Londýně, některé na půdě u rodičů v Olomouci a jenom pár důležitých na správném místě, v knihovně našeho pronajatého bytu na pražské náplavce. Móda čteček mě moc nezasáhla – na to mám až příliš rád papír, zvlášť ten křídového, který je ve většině knih o designu ze sbírky mé ženy. Sám jsem začal poslední dobou ve velkém kupovat biografie svých oblíbených hudebníků a nehodlám s tím jen tak přestat. 

V dětství jsem bývala knižní obžera. Z té doby mám schované série knih Arthura Ransoma, Karla Maye, Julese Verna, ale i dívčí romány. Pak jsem šetřivě přešla na výpůjčky z knihoven. Další nákupní horečka vypukla se skandinávskými detektivkami a potom už nastoupila čtečka. Dnes už málokdy přibude fyzická novinka, jedu v elektronice. Knihovnu mám spíš jako archiv památek a dárků a nesmí přetéct z vymezených polic. Absorbovala jsem i hromadu po mamince a počty knih redukuji, většinou prostřednictvím Knihobota, ve vlnách, kterých ještě pár přijde.