Velká hra o mikročipy. Proč je důležitý Tchaj-wan 

S každou další válkou se lidstvo naučí něco nového. Za první světové války se poprvé použily chemické zbraně, ta druhá skončila shozením dvou atomových bomb. Současný rusko-ukrajinský konflikt naučil obě strany využívat ve velkém drony. Elektronický hmyz řízený z týlu se stal nepostradatelným pomocníkem i nejzákeřnějším zabijákem. Klíčovou součástkou dronů jsou přitom mikročipy – ty se tudíž stávají stále více předmětem velké hry mocností.

Než je popíšeme více, podívejme se ovšem detailněji, jak bezpilotní letadla s mikročipy fungují. Osvětlil to například ukrajinský voják před několika týdny televizní stanici CNN. Jeho jednotka zůstala mnoho dní obklíčená, spousta raněných, útočilo nejen ruské dělostřelectvo, ale také drony, naopak ty ukrajinské mu do zákopu shazovaly vodu, jídlo a cigarety; díky nim se mu podařilo přežít.

Co přesně se na bojových liniích mezi Dněprem a Donem odehrává, nevíme; skutečný stav halí „válečná mlha“, tedy nedostatek detailních informací přímo z fronty. Přesto lze říct, že o brazy, které se k nám z ukrajinského válčiště dostávají, ukazují na pozoruhodnou kombinaci zákopové války a prvků science fiction. 

Přicházejí zprávy, že Rusové nyní mají dost takzvaných kamikadze dronů, které při útoku zničí cíl i sebe – je jich dokonce tolik, že si můžou dovolit posílat je na jednotlivé vojáky. Ani ukrajinská strana ovšem údajně nezůstává pozadu. Už dlouho využívá pokročilé německé drony Quantum Systems, v posledních měsících si ale vystačí také s méně sofistikovanými a o dost levnějšími civilními drony, které se dají běžně objednat na čínském AliExpressu. 

„Před válkou si mohl teenager přát, že ho dostane jako dárek. Nyní se může použít jako zbraň, která změní situaci na bojišti,“ popsal roli těchto dronů server Politico, jehož redaktoři na Ukrajině mluvili s řadou armádních velitelů a expertů. Stojí 400 dolarů a k jejich speciálnímu účelu – totiž doručení výbušniny na místo určení – je zvládne uzpůsobit průměrně šikovný technik: vycvičit dálkového pilota, který si s nasazenými brýlemi může připadat jako v počítačové hře, pak prý netrvá déle než dvacet hodin.