Jednoho Trautenberka! V bývalém hotelu Družba se vaří „pivo horalů“  

Víc horskou boudu jsem si ani nedokázala představit. Kliku dveří si podávám s partičkou skialpinistů, rodinou z Polska a mladým párem, který očividně pravidelně utíká z velkoměsta do hor. Uvnitř na mě dýchne chmel, karamelizovaná cibulka a svébytná horská atmosféra, ve které se chci zastavit. I proto, že se z okna restaurace koukám na vrchol Černé hory i Sněžky zároveň. 

Jak se zrodil krkonošský minipivovar Trautenberk? Záměrem bylo vytvořit pivo vhodné do horského prostředí. Za původní myšlenkou stojí developer Martin Kulík, který do Malé Úpy jezdí od dětství. Před Trautenberkem již inicioval vznik pražského minipivovaru Hostivar H1. V obou případech je vlastnictví v rukou akcionářů, většinou kamarádů, a u Trautenberku navíc také maloúpských boudařů. Pivo Trautenberk má být pivem horalů, ale ještě o něco víc je pivem všech, kdo hory milují a horaly chtějí nebo se cítí být. Přitažlivou image minipivovaru umocňuje také jeho vizuální identita, která vsadila na motivy horské přírody a komunikuje horalství jako životní styl. 

„Akcionáři, kterých je v případě Trautenberku více než sto, neměli ambici vybudovat velký pivovar, jehož piva budou dostupná po celé republice, ale naopak pivovar malý, osobitý, lokální, za kterým lidé vyrazí do našeho regionu a který se stane atraktivní zastávkou v rámci cestovního ruchu,“ říká sládek Vojtěch Kaprálek, který je od počátku součástí minipivovaru.

Kolín – Praha – Malá Úpa

K oboru jako takovému se Vojtěch dostal zcela záměrně a možná i tak trochu natruc. Pochází totiž z učitelské rodiny, oba rodiče i sestra pracují ve školství. Během studia si vyzkoušel přivydělávat si doučováním a pochopil, že ve školství pracovat opravdu nechce. „Našel jsem zalíbení v chemii, posléze i v pivu a podařilo se mi tyto záliby zkombinovat tak, že se staly mou prací,“ říká dvaatřicetiletý sládek. Vyrůstal v Kolíně, ale vystudoval kvasné technologie na VOŠ Podskalská na Praze 2. V rámci povinných praxí se pak dostal do pivovaru Hostivar, kde následně ještě necelé dva roky působil. Nejdříve jako pracovník ve výrobě a poté jako podsládek u hostivarských sládků Jana Tržila a Františka Poláčka. „Od nich jsem se naučil většinu praktických dovedností a co všechno tato práce obnáší. Shodou okolností právě v té době probíhaly přípravy projektu Trautenberk, na kterém se oba pánové zásadně podíleli, a já dostal nabídku přesunout se do Malé Úpy a převzít spolu s bývalým kolegou Tomášem Ďuríčkem celý minipivovar,“ popisuje Vojtěch Kaprálek.