10 pivních trendů a jedna citronáda
10. dubna 2016
Reportér 04/2016 · Číslo 20Sedím v restauraci Lokál v pražské ulici Dlouhá a hodiny ukazují krátce po poledni. V hospodě je jako obvykle plno; nejde o jediný podnik v hlavním městě, který je znám kvalitou svého točeného tankového piva, jde však určitě o jednu z nejznámějších takových restaurací.
Za oblibou Lokálu stojí nepochybně též cizinci; stačí poslouchat, kdo jakou řečí v oné hospodě mluví. Je to do určité míry příznačné: zahraniční turisté vypijí ročně přes 600 tisíc hektolitrů piva, ale trh piva se v České republice objemem zmenšuje, Češi už ho prostě nepijí tolik, co dříve. Ostatně i já mám před sebou citronádu.
V hospodě hovořím s matadorem pivní branže Janem Veselým. Pracoval ve vedení Plzeňského Prazdroje, léta zastával nejvyšší funkce v Českém svazu pivovarů a sladoven i v organizacích evropských pivovarníků. Vypráví mi o Střední průmyslové škole potravinářské technologie v Podskalské ulici v Praze, kde se před vysokou školou učí řemeslu sládkové: navzdory poklesu konzumace piva v České republice je totiž o profesi sládka (respektive zprvu junior sladovníka) velký zájem. A ředitel oné průmyslovky – který se příznačně jmenuje Milan Chmelař – nestačí nové sládkovské učně vychovávat.
Toto je jeden z dnešních jevů v českém pivovarnictví, vlastně několik paradoxních jevů. Z toho, co vím, ze zcela čerstvých dat svazu pivovarů a sladoven, a z toho, co mi říká onen pivovarník, dávám dohromady seznam různých pivních trendů v Česku. Je jich deset.
Čína, Brazílie, Indie začínají více pít. Což je pro české pivovary dobrá zpráva. Export českého piva v roce 2015 vzrostl podle dat Českého statistického úřadu proti roku 2014 o deset procent; svaz pivovarů, který sdružuje většinu trhu, ale ne celý, prezentoval dokonce třináctiprocentní nárůst vývozu. Ať tak či tak, poprvé byla překonána hranice 4 milionů hektolitrů vyvezeného piva. Růst vývozu je relativně trvalým jevem, zastavil se jen v krizových letech 2008–2011.
Podpořte Reportér sdílením článku
Od roku 2018 člen bankovní rady ČNB a od 2022 guvernér České národní banky. V minulosti pracoval v týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla, v letech 2006 až 2015 byl analytikem a investičním stratégem Raiffeisenbank.