ANKETA: Kolikrát už jste chtěli zrušit své sociální sítě?

Bude to nejspíš znít zvláštně, ale ještě NIKDY.  Ano, trávím na nich hodně času, většina z něj je zbytečná a ano, jsou tam stejně slyšet hlasy všech lidí, chytrého i hloupého, což je takový „komunistův vlhký sen“, ale všeho jsem si vědoma a problém podle mě není ani tak v sítích, jako spíš v mé vůli nebo ve schopnosti filtrovat názory. Na druhou stranu – ráda lidi studuju, ideálně z dálky. Baví mě sledovat jejich principy chování a odhadovat motivace jejich vyjadřování. Sociální sítě jsou pro mě hrou na detektiva, byť někdy dost krutou.

Kdykoliv jsem si vypnul sociální sítě, bylo to vynikající rozhodnutí. Autenticita bytí se výrazně zlepšila – najednou třeba vidíš odraz slunečních paprsků na dřevěné desce stolu. Zná to každý, kdo si prošel obdobím dopaminového feťáka, jehož vědomí je posunuto z tady a teď do prostoru, kde mu běží diskuse, komentáře a lajky. Vrátil jsem se pokaždé z praktických důvodů a třeba i teď mám alternativní profil, na kterém zveřejňuju přednášky v našem Eccentric Clubu. Ovšem odpočinout si od stále toxičtějších debat, to je nad zlato.

Párkrát mě to napadlo. Obvykle kvůli nějaké nepříjemné interakci, která by v reálném světě vůbec nevznikla. Řeším to jednoduchým kompromisem – nepřispívám pravidelně a nikomu neslibuji žádné výstupy. Díky tomu se mohu od sítí vzdálit, kdykoli mě začnou štvát. Zároveň mám štěstí, že mi nejčastěji píší čtenáři mých knih, kteří bývají velmi milí. A co se týká nekonstruktivního rýpání, kterému na sítích uniknout nejde, už roky si připomínám jednu myšlenku: Proč by mě měl zajímat názor někoho, ke komu bych si sám nešel pro radu?

Síť „X“ už jsem chtěla několikrát opustit, mám pocit, že je to místo s agresivními a frustrovanými jedinci, kterým dělá dobře šířit lži a nadávat. Nejblíž jsem k tomu měla v době, kdy se z mého partnera Petra Koláře, který do té doby platil za experta na zahraniční politiku, stal „přítel po boku“ a pro mnohé nepřítel státu č. 1. Když ho začali někteří srovnávat s proruským lobbistou Martinem Nejedlým, měla jsem prst na „smazat účet“ opakovaně. Nakonec jsem si řekla, že tomu dám ještě šanci, a zakázala si na některá témata reagovat.