Gouden Eeuw. Tímto výrazem se označuje nizozemský „zlatý věk“, období od konce 16. do konce 17. století, kdy tento relativně malý stát získal obrovský obchodní vliv. Někdy bývá právě tato doba považována za začátek kapitalismu. V roce 1602 vznikla Sjednocená východoindická společnost, což byla vůbec první akciová společnost na světě. A ve svém vrcholném období kontrolovali Nizozemci podle odhadů až polovinu veškerého světového obchodu. Jedním z důvodů této expanze byla potřeba nacházet nové příležitosti mimo relativně malý domácí trh.

Z dnešního pohledu bylo tehdejší pojetí obchodu, v němž hrálo zásadní roli také otroctví, nelidské a brutální. Nicméně jeden dílčí aspekt evidentně platí i po čtyřech stoletích kapitalismu: pokud je domácí trh relativně malý, je potřeba pro další rozmach vyrazit za hranice. Český byznys to tak evidentně cítí už delší dobu.

„Máme tu rostoucí počet postav či skupin, o kterých můžeme říct, že se opravdu pohybují na globální scéně,“ říká Štěpán Flieger, šéf oddělení fúzí a akvizic v české části mezinárodní poradenské firmy EY. Podotýká, že největší čeští byznysmeni a byznysmenky překonávají v žebříčcích například polské sousedy. „Jsme mnohem menší trh, a právě proto se naše podnikatelská elita musela velmi brzy obrátit ven. Tomu odpovídá i složení a profesionalita jejich týmů, které také bývají na světové úrovni,“ říká Štěpán Flieger.

Tuzemský kapitál přitom zároveň zůstává usazen na domácí půdě a své centrály nepřesouvá jinam po světě (s výjimkou občasných daňových důvodů, ale i to se děje méně často než dříve). „České a česko-slovenské skupiny jsou unikátní svojí schopností uspět i v zahraničí při zachování základny v Česku, na rozdíl například od společností z Polska, Maďarska či balkánských zemí, které často svou domácí zemi opouštějí a podnikají jinde,“ všímá si Jaroslav Havel, řídící partner právní kanceláře Havel & Partners, která řadě firem při operacích na poli fúzí a akvizic poskytuje své služby.

Čeští podnikatelé i při svém rozkročení do světa nepomíjejí ani domácí trh. „Globální orientace řady našich investorů je zřetelná. Ale i na českém trhu je vidět, že nejčastěji investují právě tuzemští podnikatelé a jejich skupiny. I proto bylo loni na českém trhu ve srovnání s jinými hodně živo,“ říká Igor Mesenský, který vede fúze a akvizice v české části poradenské společnosti KPMG.

Loňský rok byl na velké obchody skutečně bohatý, pojďme se nyní podívat na ty nejzajímavější.

---

PPF

Velká rána na jihovýchodě

Vůbec největší transakci s českou účastí má za loňský rok na kontě skupina PPF, kterou vybudoval Petr Kellner. Po jeho smrti koncem března roku 2021 převzala klíčovou roli manželka Renáta Kellnerová, která se stala většinovou akcionářkou. V roce 2022 se skupina věnovala především vnitřní konsolidaci, jejíž součástí byl i nástup Jiřího Šmejce do čela skupiny, a také odchodu z ruského trhu po Putinově invazi na Ukrajinu. Loni se ale už pod novým vedením pustila do velkých operací.

Nejvíce peněz se točilo v prodeji polovičního podílu (přesněji 50 procent a jedné akcie) v aktivech PPF Telecom Group v Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku do rukou arabské telekomunikační skupiny e& (dříve Etisalat). Okamžitá cena činila 2,15 miliardy eur, tedy hodně přes padesát miliard korun. Dalších až 350 milionů eur by měla skupina PPF dostat v závislosti na konkrétních výsledcích během tří let po uzavření transakce (tzv. earn-out) – pak by hodnota transakce překročila šedesát miliard korun. 

„Kupní cena, která může se smluvními bonusy dosáhnout až dvou a půl miliardy eur, znamená z finančního hlediska jednu z největších transakcí, jakou kdy PPF realizovala,“ komentoval obchod Jiří Šmejc a dodal, že je hrdý na to, jak dokázala skupina tuto investici zhodnotit.

Obchod s partnerem ze Spojených arabských emirátů výrazně připomíná jinou velkou transakci z historie PPF, a sice propojení v pojišťovnickém byznysu s italskou skupinou Generali. „Jistá podobnost tu skutečně může být. Jde o velkého a silného partnera, který chce proniknout do regionu, kde PPF úspěšně působí a má dobrou lokální expertizu,“ říká mluvčí skupiny PPF Leoš Rousek.

Arabská skupina má skutečně globální ambice. Postupně kupuje například podíl ve Vodafonu, britské telekomunikační skupině nabízející služby i na českém trhu: tam už drží zhruba patnáct procent. Působí v řadě zemí arabského světa a v severní polovině Afriky, a to i v zemích, kam se investoři příliš nehrnou. Provozuje mimo jiné operátora také v Afghánistánu.