Od Ukrajiny k bombě. Západ věří, že pro Putina je jaderná smrt planety menší zlo než vlastní porážka

Rusové vědí, že v Čechách a na Moravě byly rusofilské vrstvy tradičně silně zastoupeny. V Rusku viděli vlastenci vzor a cíl, dokud to K. H. Borovský včas před bezmála dvěma sty lety neodmítl. Po delším pobytu v Rusku řekl: s carem nikdy. Jsem Čech, Evropan a člověk. Do tohoto humanistického řetězce se Havlíčkovi Rusko nevešlo. Samoděržaví, carská samovláda byla příliš z jiného světa. Havlíčkova kritika byla mezi vlastenci přijata málo a nerada. 

K rusofilství se Češi hlásili dál, až k nedávnému Benešovu postoji Stalin jde k demokracii a Gottwaldovu Se Sovětským svazem na věčné časy. A čerstvým projevem je až provinční obdiv k Putinovi, který se zahnízdil i v malosti některých bývalých prezidentů. Kdo z českých politiků při návštěvě Kremlu prošel zlatou bránou, byl infikován, řeklo by se v nadsázce. Jako by nešlo jen o zlaté dveře, nýbrž o přitažlivost magické díry plné ruských sil, na které se tam dodnes věří. 

Do svých českých nepřátel Putin šije. Věří, že se mu ty kdys rusofilné Čechy podaří rozhlodat a připravit je jako první na nové „bratrské“ spolknutí. Podcenil neblahé osudy, které potkaly Československo v ruském područí. Považovat Českou republiku za možného agresora je bláznovství, kterému se může dařit opravdu jen v Rusku.