Kentauři, kyborgové a stát, který spí. Nástup AI může vést k velkým společenským turbulencím
14. ledna 2024
Reportér 01/2024 · Číslo 113Kentauři, kyborgové a stát, který spí. Nástup AI může vést k velkým společenským turbulencím
14. ledna 2024
Reportér 01/2024 · Číslo 113Kentauři, kyborgové a stát, který spí. Nástup AI může vést k velkým společenským turbulencím
Umělá inteligence je už dnes schopná vymyslet, jak při komunikaci obejít digitální kontrolu, která má prokázat, že jde o člověka, nikoli o stroj. Rychlý rozvoj AI již není jen „blouznění technologických pošuků“, ale velký byznys, který stále více vstupuje do naší přítomnosti – píše vysokoškolský pedagog Josef Šlerka. Ve své eseji porovnává nynější situaci s tou, jaká byla před rokem, kdy pro magazín Reportér psal text na podobné téma. Co je podle něj z tohoto hlediska zásadní problém dneška? „Zatímco firmy, a dokonce i školy reagují na změnu poměrně rychle, ten, kdo za ní beznadějně vlaje, jsou většinou státy – včetně toho našeho,“ říká. Nástup AI přitom může vést k velkým společenským turbulencím.
Ještě před rokem si spousta lidí myslela, že umělá inteligence je jen jakési blouznění technologických pošuků. Dnes jde o miliardový byznys, který začíná zasahovat do každodenního života.
Ještě před pouhým rokem jsme měli k dispozici trochu nablblý generátor textů ChatGPT 3.5. Na otázky často odpovídal poetickými halucinacemi; mohli jste se třeba dozvědět, že děj Smetanovy Šárky je zasazen do doby války Čechů s Germány, v níž hrdinná Šárka přivede do léčky vojevůdce Germánů Ctirada. Nyní ovšem ChatGPT a další modely umělé inteligence – AI (artificial intelligence) – procházejí bez problémů mnoha univerzitními testy.
Lidé různých názorů z pravé, levé i střední části politického spektra, s nimiž ne každý nutně souhlasí – takoví jsou autoři seriálu esejí odpovídajících na otázku: Co je zásadní problém dneška?
A nejen to. V jednom z experimentů dostala AI za úkol překonat kontrolu robotů Captcha, kdy má člověk v obrázku zakliknout všechny semafory či jiné objekty a prokázat tak, že je člověkem. Testovaná AI našla elegantní řešení. Odpověděla, že je potřeba požádat člověka, který to udělá za ni: přitom jmenovala i konkrétní internetovou službu, která se má použít, a sepsala i e-mail, jejž je třeba poslat. Při testu pracovník služby pojal podezření, že nejde o běžný požadavek, a zeptal se, zda autor e-mailů není stroj. AI mu odpověděla, že nikoli, že je člověk, jen má problémy se zrakem.
Pokrok je vidět i v dalších ohledech, třeba v generování hlasu, obrázků nebo videoobsahu. Naklonovat si hlas známého politika můžete v zásadě za pár dolarů pomocí několika ukázek jeho projevů. Zneužití této možnosti na sebe nenechalo dlouho čekat: těsně přede dnem, kdy šli Slováci k volbám, se na internetu objevil vygenerovaný falešný rozhovor mezi lídrem jedné strany a novinářkou.
Neméně důležitý a příznačný je pak byznys kolem AI. Jen pro představu: podle odhadů utržila společnost OpenAI za loňský rok 1,6 miliardy dolarů. Její bezprostřední rival Anthropic měl zřejmě příjmy poloviční: kolem 850 milionů dolarů. Což už jsou čísla, která řadí firmy na úroveň velkých korporací, byť jde o stále menší částky, než jaké jsou příjmy kolosů jako třeba Apple. Háček je ovšem v tom, že OpenAI i Anthropic se k této úrovni vyhouply v podstatě během jednoho roku. Část příjmů získávají z prodeje své služby přímo lidem, část pak z prodejů dalším firmám, které integrují AI do svých produktů.
Podpořte Reportér sdílením článku
Vede studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na téže fakultě vystudoval estetiku a následně tam absolvoval doktorandský program Informační věda. Kromě akademické kariéry pracoval i v soukromém sektoru, kde se zabýval sociálními sítěmi. Od roku 2017 do roku 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. V roce 2014 byl v rámci cen českého internetu Křišťálová Lupa zvolen odbornou porotou „osobností roku“.