Opilé Grónsko. Štamgasti arktických hospod očima fotografa

David Těšínský je teprve v Kristových letech, ale s redakcí Reportéra spolupracuje celou poslední dekádu. Vždy jsme zvědaví, odkud ze světa se nám ozve a v jaké právě bude životní situaci, protože David je dost bohém, neřízená střela.

Tentokrát tedy došlo na Grónsko. Od jiných fotografů bychom čekali snímky velrybářů, pižmoňů a sobích mláďat, jenomže známe Davida – ten vidí krásu vždy tak trochu po svém. 

Když po návratu hlásí „Nafotil jsem ochlasty!“, chápavě přikyvujeme. 

I David mívá období, kdy takzvaně kalí, nicméně při aktuálním osobním setkání se zdá, že žije docela zdravě. Loni se úspěšně zamiloval a s partnerkou si pronajali venkovský statek, je tedy ve fázi počátečního hnízdění. I tak za loňský rok navštívil dvacet osm zemí, vystavoval například v Dakaru, Soulu nebo Tokiu: „Prosinec jsem zakončil focením kamarádčiny svatby v severní Indii a pak ještě výletem do Pákistánu. Tam jsem koupil zlatý zásnubní prstýnek pro svoji Janu, takže letos nejspíš budeme mít svatbu i my.“

Teď už ale Davida nechme autenticky vzpomínat na cestu do Grónska, kterou podnikl začátkem října. 

Hašiš v Nuuku

„Až v dospělosti jsem zjistil, že mám v Chicagu o pět let mladšího bratrance Andrewa, se kterým jsme si okamžitě začali rozumět. Oba rádi pijeme pivo, nad kterým pak filozofujeme, oba cestujeme, a proto se spolu každoročně snažíme někam vyrazit. 

Loni jsme si všimli, že existují pravidelné lety z Islandu na Grónsko, tak proč ne třeba takhle na sever? 

Island je pěkný, ale fotograficky jsem si tam nic nenašel a o to víc se těšil do Grónska. Vlastně jsem teprve zjišťoval, co je to vlastně za zemi: severoamerické autonomní území Dánského království. Mnohem blíž má ke Kanadě než k Evropě, na obrovském území žije šedesát tisíc lidí.