Vyšyvanka pro Zelenského. Běloruská umělkyně vypráví dějiny jehlou a červenou nití
14. ledna 2024
Reportér 01/2024 · Číslo 113Vyšyvanka pro Zelenského. Běloruská umělkyně vypráví dějiny jehlou a červenou nití
14. ledna 2024
Reportér 01/2024 · Číslo 113Vyšyvanka pro Zelenského. Běloruská umělkyně vypráví dějiny jehlou a červenou nití
Babička pocházela z jižního Uralu, po večerech někdy vyšívala. Krásné věci, zdobné a barevné, ale Rufinu to moc nezajímalo, byla malá a mnohem víc pozornosti věnovala žvýkačkám, západním filmům a samolepkám. O mnoho let později, v začátcích dospělosti, ale Rufina Bazlova výšivku nakonec objevila. Umělkyně žijící v Česku zjistila, že se skrze ni dají vyprávět příběhy. Dějiny. Když její vlastí, Běloruskem, otřásaly brutální represe, začala jehlu a nit používat jako formu protestu. Její výstavy už obletěly Evropu i USA.
Z pravidelného nočního projevu Volodymyra Zelenského: „Dobrý večer, Ukrajinci a Ukrajinky, všichni naši obránci. Začíná 180. den naší defenzivy a také nový týden. Týden, na který se rok co rok těšíme, protože na něj připadá náš hlavní svátek, Den nezávislosti.“
Tohle zaznělo v noci z jednadvacátého na dvaadvacátého srpna 2022. Válka, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko, v tu chvíli trvala půl roku a ukrajinský prezident v projevu pochválil krajany za statečnost a odhodlání, Rusové prý určitě nečekali, že jim bude Ukrajina tak houževnatě vzdorovat.
Na sobě měl košili barvy khaki, jejíž výstřih byl ozdobený výšivkou, ukrajinsky „vyšyvankou“. Zvláštní není ani jedno, khaki je Zelenského základní barva od prvního dne války, vyšyvanka je pak tradiční forma lidového umění, která slouží i jako symbol národního sebeurčení. Co jiného by si měl prezident u příležitosti blížícího se svátku vzít?
Jenže zrovna tahle konkrétní vyšyvanka zvláštní byla.
Zaprvé, místo tradičních ornamentů na ní byla vyobrazena protiválečná tematika. Muž a žena ruku v ruce, taky obrněný transportér, tank.
A zadruhé, návrh výšivky vznikl v Praze.
V ateliéru Rufiny Bazlové, mladé běloruské umělkyně, která v posledních letech vtiskla výšivce nový, moderní význam. Používá ji jako formu protestního umění.
Nutno říct, že ačkoliv výšivku momentálně známe hlavně z ukrajinských košil, zdaleka nejde jen o ukrajinskou záležitost. Ba naopak, výšivka má dlouhou tradici právě i v Bělorusku a dalších zemích, v Rusku, v Pobaltí, objevuje se i ve Skandinávii a tak dál. „Když se na to podíváme úplně nejobecněji, vyšívá v podstatě každá kultura,“ říká Rufina Bazlova.
Folklorní výšivka funguje – vcelku logicky – na stejném principu jako kroj, má regionální charakteristiky, jež znalé oko bezpečně pozná. Přičemž rozdíly nejsou jen mezi zeměmi, ale i v jejich rámci. Zkrátka tak, jako je hanácký kroj jiný než valašský, bude se ornament z Brestu lišit od toho z Vitebsku.
Podpořte Reportér sdílením článku
Je přesvědčená, že novinařina je nejvíc nejlepší zaměstnání na světě.