V restauraci pekli kachničky a vedle vařili pervitin

9. ledna 2024

Forenzní chemik Michael Roman celou svou kariéru zkoumá drogy. Kriminalistický ústav, ve kterém přes dvacet let pracuje, nedávno oslavil 65. narozeniny, stejně jako on. Jak analýzy probíhají, čím jsou drogy ředěné a jak se u nás drogová scéna měnila po revoluci? „Otevřela se stavidla přílivu drog. Dealeři věděli, že je tady nepokryté území,“ říká v rozhovoru a vzpomíná na první velkou pěstírnu i varnu, kam se jako policista dostal.

Zaměřujete se na chemickou analýzu organických látek, naprostou většinu tvoří drogy. Když se vám na stole objeví například cihla kokainu, který vloni do Česka přišel v krabici s banány z Ekvádoru, jak dlouho trvá, než potvrdíte, že se prvotní test nespletl a jedná se právě o kokain?

Ještě než kolegové cihlu rozbalí, propíchneme obaly odběrovým nástrojem podobným injekční jehle. Získáme tak velmi malé množství materiálu a na infračerveném nebo takzvaném Ramanově spektrometru to vyhodnotíme. Zhruba za půl hodiny dokážeme potvrdit, že jde o kokain, a upřesnit hmotnost včetně obalů.

Jaký je další postup?

Cihla je zabalená a byla nějakým způsobem vylisovaná. Někdo ji měl v ruce. Nejdřív tedy půjde na daktyloskopii, kde ji začnou rozbalovat a zjišťovat, jestli jsou vidět otisky a zda je máme s čím porovnat. Může na ní být až třicet obalových vrstev a záleží na státním zástupci, jak hluboko si to přeje zkoumat. Základní obaly pocházejí nejspíš z Jižní Ameriky, ale „cocaleros“ (pěstitelé koky – pozn. red.) do Evropy nejspíš nikdy nepřiletí. Otisky kolegové přidají například do Eurodacu, což je systém pro porovnávání otisků. Pak jde vzorek na genetiku. Až to bude úplně rozbalené, dostane to do ruky mechanoskop, aby zjistil, jak byla kostka vylisovaná a jestli při lisování vznikly nějaké markanty. Při práci využije mezinárodní databázi Reliéf. Pak teprve přijde na řadu podrobnější chemická analýza. Upřesníme obsah účinné složky plus další přidané látky. Odebereme vzorky a vrátíme to do skladu.

Přečtěte si také

V jakém rozmezí se obvykle pohybuje „čistota“ zkoumaných vzorků?

O tom si vedeme přesnou statistiku. Kokain, který jsme vloni analyzovali, měl v průměru 75procentní obsah báze. Nejvyšší možná čistota je 89 procent. Možná ani nebyl tolik ředěný, ve vzorcích mohla ještě být vlhkost. Kvalitní byl i zkoumaný metamfetamin. Nejčistší, který může existovat, je hydrochlorid metamfetaminu neboli říšský patent – pervitin. Ten může mít čistotu maximálně 80,3 procenta. Námi testovaný metamfetamin měl letos průměr 73,2 procenta.

Je vysoká kvalita testovaného kokainu daná tím, že je přímo z Jižní Ameriky?

Samozřejmě záleží na tom, ve které části řetězce se to chytlo. Z Jižní Ameriky přijde neředěný. Najdeme v něm příměsi, které pocházejí ještě z kokainovníku, nebo třeba trochu levamisolu, což je přípravek na odčervování. Možná ho tam dávají, aby to cestou neplesnivělo. Takový kokain bude na trhu nejdražší. Potom záleží, jestli má dealer uživatele z „high society“, kteří budou chtít vysokou kvalitu, nebo ty pouliční, těm to klidně namíchá a z jedné kostky vyrobí dvě. To samé udělá každý další, všichni chtějí vydělat.