Smích tě nikdy nezesměšní
15. února 2015
Jiří Slíva ve svém ateliéru. Foto: Johana Pošová.
Má takovou teorii: o šťastných náhodách. O andělech, kteří poletují v éteru, sledují, kde se co šustne, a nakonec zařídí, aby se ti správní lidé potkali a správné věci propojily. Tvrdí, že jeho takové náhody provázejí celý život. Jenže tak to úplně není. Jiří Slíva je totiž „talentovanej a zároveň hrozně pracovitej“.
Někdy, nebo možná i dost často, bývají smutní: lidé, co rozdávají humor druhým. Komici, herci, kteří skrz obrazovku dokážou zařídit, že i přes opravdu hnusný den v práci jdete spát s úsměvem.
Spisovatelé, jejichž písmenka hltáte ve vlaku nebo v tramvaji a nemůžete, prostě nemůžete se přestat chechtat – i když tušíte, že tu rušíte (ostatní pasažéry).
Karikaturisté, kteří vás umějí oslnit jednoduchostí; podesáté, podvacáté jejich vtípky posíláte mailem kamarádům, jen aby o ně nepřišli.
Nebo i muzikanti, ta věčná pojistka. (Cožpak nemáte cosi jako osobní soundtrack? Pár skvělých, pozitivních písniček s vynalézavým textem, které vám v případě nastupující chandry zaručeně zvednou náladu?)
Ti všichni bývají smutní. V soukromí. Jejich duše bývá tu melancholická, tu dokonce depresivní. Nebo prostě jen nedůtklivá. Leckterý „rozdavač“ humoru může být v hloubi duše morous. Jiří Slíva to má…
Podpořte Reportér sdílením článku
Je přesvědčená, že novinařina je nejvíc nejlepší zaměstnání na světě.
