Rozvoj filantropie

Rekordní dobročinnost. Obyčejní dávali vždycky, teď se rozjeli ti nejbohatší

Post Image

Rekordní dobročinnost. Obyčejní dávali vždycky, teď se rozjeli ti nejbohatší

Play icon
50 minut

ČTK/Profimedia.cz

Covid a válka na Ukrajině dále zvedly ochotu drobných českých dárců podpořit ty, kdo to potřebují. Zároveň výrazně narostly sumy, které dávají ti nejbohatší. Operuje se s desítkami či stovkami milionů, objevily se už i miliardové dary. Neziskovým organizacím se navíc daří věci posouvat dál, některé už dovedly změnit i postoj státu v důležitých oblastech. S jistou nadsázkou řečeno – dvacátá léta jedenadvacátého století vypadají v Česku jako věk dobročinnosti.

Na pražské Cibulce je počátkem zimy pořádně chladno. Mezi domy starobylé usedlosti, kterou nejvíce rozšířil biskup Leopold Thun-Hohenstein, se prohání vítr. Na střechách i okolních pozemcích leží sníh, zima zalézá za nehty. Jen uvnitř takzvaného zahradníkova domku hučí dva teplomety, které si tu pouštějí dělníci: dokončují právě vnitřní práce v objektu, jemuž se „domek“ jen říká – ve skutečnosti je to docela pořádný dům.

Před dvěma a půl lety byla usedlost Cibulka jen úplnými ruinami. Za tři roky ode dneška už by se v domě měla poskytovat péče těžce nemocným dětem a jejich rodinám.

Postarat se o to má projekt Nadace rodiny Vlčkových, která dostala do vínku od svých zakladatelů v mnoha směrech rekordní dar. A také zadání, že do deseti let od vzniku se má Česko zařadit mezi špičku v dětské paliativní péči.

V březnu 2021 oznámili Ondřej a Katarína Vlčkovi, že založili rodinnou nadaci a že do ní vloží čtyřicet procent veškerého rodinného jmění, tedy přibližně jeden a půl miliardy korun. Toto jmění tvořily akcie společnosti Avast, kam Ondřej kdysi nastoupil jako student na brigádu, postupně se vypracoval až na šéfa firmy a získal podíl ve výši asi dvou a půl procenta.

Oznámený vklad do rodinné nadace byl do té doby největší jednorázovou sumou věnovanou na filantropické účely. A čtyřicet procent rodinného majetku bylo největším podílem, který kdy někdo z českých miliardářů ze svého jmění na filantropii věnoval.

Přečtěte si také

Vlčkovi tak pomyslně navázali, ovšem v ještě větším finančním měřítku, na počin jiné manželské dvojice, Hany a Dalimila Dvořákových. Hana Dvořáková byla kdysi kolegyní slavného profesora Antonína Holého, a proto dostávala podíl na příjmech z antivirotik, která vznikla na základě objevů týmu kolem tohoto mimořádného vědce. Manželé Dvořákovi se na počátku roku 2020 rozhodli vložit dvě stě milionů korun do Nadace Experientia, která podporuje mladé české vědce. 

Později zase na Vlčkovy navázali bratři Walachovi, někdejší zakladatelé a majitelé firmy Walmark, zaměřené na potravinové doplňky. Ti oznámili, že na filantropické účely poskytnou nejméně třicet procent majetku, ale jsou připraveni zvýšit tento poměr až na polovinu. Největší část peněz má jít na podporu křesťanských projektů.

Dvořákovi si pro svůj dar vymezili časový horizont dvaceti let, Walachovi o časovém horizontu přesně nehovořili. Vlčkovi onu polovinu majetku poskytli své nadaci po vyhlášení jejího vzniku.

Ohlášená suma se pak podle ředitelky Nadace rodiny Vlčkových Ivany Plechaté ještě zvýšila. V létě téhož roku, kdy nadace vznikla, bylo oznámeno spojení Avastu s americkou firmou NortonLifeLock, sloučením vznikla firma Gen. A v rámci tohoto procesu se hodnota původního vkladu ve výši 1,5 miliardy zvedla až ke dvěma miliardám korun. Z části těchto prostředků se zaplatí vybudování a vybavení komplexu na Cibulce: podle Ivany Plechaté by mělo vyjít přibližně na šest set milionů korun. Větší část prostředků nadace se za pomoci finančních odborníků investuje – z výnosů se bude financovat její činnost.

Přečtěte si také

Pro malé pacienty

Pokud bychom měli definovat paliativní péči, mluvili bychom nejspíše o zlepšování kvality života pacientů a jejich rodin ve chvíli, kdy čelí život ohrožující nemoci. Nejčastěji je pochopitelně poskytována seniorům, život ohrožujícími chorobami však trpí i řada dětí. Podle odborných odhadů je v Česku přibližně třináct tisíc rodin, které potřebují využít dětskou paliativní péči. Té se věnuje řada poskytovatelů již delší dobu; ostatně i Katarína Vlčková v jedné takové organizaci, Cestě domů, pracuje jako vedoucí lékařka. V rozhovoru pro Reportéra při založení nadace vysvětlovala, že potřeba paliativní péče u dětských pacientů může být velmi dlouhá. Jako příklad uváděla cystickou fibrózu, kdy se pacienti dožívají mladé dospělosti, ale paliativní péče by jim podle Kataríny Vlčkové mohla být užitečná po celou délku jejich života.

Aktivity Nadace rodiny Vlčkových (NRV) v oblasti paliativní péče by se daly rozdělit do tří směrů. Tím prvním je budování Centra dětské paliativní péče na Cibulce. Druhou větví je poskytování finančních grantů – a to jak dalším pečujícím organizacím, tak i odborníkům, kteří se chtějí v oblasti paliativy vzdělávat. A za třetí chtějí pomoci, aby byly pro paliativní péči vytvořeny i lepší podmínky ze strany státu.

Podpořte Reportér sdílením článku