Češi to rádi hořké. Jak malé pivovary změnily tuzemské chutě

Majestátní Břevnovský klášter má dlouhou historii. Nejstarší mužský klášter na území Česka, domov řádu benediktinů, založili roku 993 kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch. Mniši se zde ovšem nezabývali pouze duchovními záležitostmi: klášter se považuje za nejstarší písemně doložené místo vaření piva na území Česka, a to přesto, že biskup Vojtěch ve své době ostře kritizoval v našich zemích rozšířený alkoholismus. Nepilo se tehdy jen víno, ale také pivo, které pily běžně i děti, protože obsahovalo živiny – ne nadarmo se pivu dodnes říká tekutý chléb –, současně byl nápoj vařením zbaven různých patogenů. 

Návštěvník kláštera dnes cítí dějiny na každém kroku. Ať už vstoupí do hlavního areálu, kde se před ním tyčí krásná bazilika svaté Markéty, nebo když vejde na hospodářský dvůr. Tam, vedle pravděpodobně nejstaršího autoservisu v Česku, kde se před sto lety opravovaly kočáry, stojí krásně renovované barokní hospodářské budovy. „Byly to stáje, které kdysi rekonstruoval Dientzenhofer. Normálně stavěl kostely a kláštery, hospodářské stavby nechával na svých zaměstnancích. Bohužel se na výkres stájí podepsal. Takže se nacházíme v národní kulturní památce prvního řádu, a když tady chcete zatlouct hřebík, žádáte památkáře o povolení,“ říká sládek a spolumajitel Břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha Jan Šuráň. Tam, kde dříve stáli koně, dnes stojí kotle, tanky a ostatní technologie potřebná k vaření piva.

Jan Šuráň pracuje v oboru více než padesát let, za sebou má studium piva na legendární Podskalské střední škole, na VŠCHT, ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. A protože jeden pivovar nestačí, má také podíl v pivovaru v Pivovarském domě v Ječné. Je spolumajitelem firmy Pivo Praha, která od roku 1991 staví minipivovary a poskytuje poradenství v oboru. Před dvěma lety Šuráň skončil ve vedení stavovského Svazu českomoravských minipivovarů (ČMSMP), jehož prezidentem byl od založení.

„Kolem roku 2010 jsme potřebovali místo pro produkční pivovar. Tento kout Prahy znám dobře. Manželka pochází z Petřin, tady v Markétě jsme křtili děti. V areálu kláštera bylo hodně nevyužívaných objektů. Tak jsme zašli za tehdejším převorem, dneska opatem Siostrzonkem a zeptali se ho, jestli bychom tady nemohli udělat pivovar. Po nějaké době vyjednávání jsme se dohodli a pivovar v roce 2011 postavili,“ vzpomíná Šuráň a mluví o spojení piva s mnichy. Benediktini podle něj v době vzniku Břevnovského kláštera vařili pivo prakticky všude v Evropě. Český biskup Vojtěch přitom kvůli neúrodě – aby bylo dost obilí na chleba – zakázal v roce 993, rok před svým odchodem ze země, vařit měšťanům pivo: na kláštery se však zákaz budoucího svatého Vojtěcha nevztahoval. „A protože jenom mniši mohli vařit pivo, je logické, že se zde pivo vařilo. Na Hradě byl sice řád benediktinek již o několik desetiletí dříve, ale byl to ženský klášter. Ale třeba tam jeptišky taky vařily, nevím. Je to klidně možné,“ dodává Jan Šuráň.