PODCAST: Klaus, Nečas, Topolánek... Přidá se k nim Fiala?

Jak dva profesoři zvedli učitele ze židlí? Může se Fialova vláda dočkat perfektní bouře? Co předcházelo pádům vlády v nedávné minulosti? Jak jsme se mýlili u Klause a motali u Špidly, Grosse, Topolánka a Nečase? O tom všem byla řeč v dalším, 38. díle politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.

Učitelé proti rektorům

„Tento díl podcastu bychom mohli začít paradoxním příběhem, jak dva profesoři přiměli učitele protestovat. Ti totiž stávkovali proti tomu, co vláda někdejšího rektora Masarykovy univerzity, toho času premiéra, Petra Fialy dělá ve školství.“

„A protestovali taky proti tomu, jak to vede další někdejší rektor Masarykovy univerzity – nyní ministr školství Mikuláš Bek.“

„Ano, skutečně proti vládě s největší koncentrací rektorů na čtvereční metr široko daleko protestují právě kolegové ze školství.“

Premiérovy legrace

„Premiér Fiala jel v den stávky na farmu řízenou bratrem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky a nechal se tam vyfotit, jak si navléká na polobotky návleky, což fakt vypadalo zvláštně. Jak napsala Lucie Stuchlíková na Seznam Zprávy, asi aby se požadavky učitelů a škol neumazal. Musím říct, že to byl teda marketing hodný stand-up komika. A jak dobře víme, nejde o první takovou akci z dílny premiéra či jeho marketingového okolí.“

„No dnešní školáci by o něm asi řekli, že to je hustej cápeček.“

„A protože se na vládu Petra Fialy řítí další potenciální průšvihy, nejsme sami, koho napadlo, jestli tahle vláda nemůže náhodou padnout.“

„V úterý 28. listopadu, kdy natáčíme tento podcast, se chystá protest lékařů, jejichž část chce přestat sloužit přesčasy, což – pokud se to uskuteční – téměř jistě nějakým způsobem omezí zdravotní péči. A taky nějak zdraží elektřina. Nevíme samozřejmě, jak se bude situace přesně vyvíjet, loni spousta lidí předpovídala apokalypsu kvůli energetické krizi, což se nestalo. Nicméně pokud by obě zmíněné věci, protest lékařů a ceny elektřiny, vedly k nějakému dramatickému vývoji, tak by se Fialova vláda mohla dostat do něčeho, co se nazývá perfektní bouří.“

Neexistující Klausova vila

„Když se podíváme na pět předchozích pádů vlád, možná z nich něco vyplývá i pro vyhlídky vlády Petra Fialy. Všechny si je ještě celkem dobře pamatujeme, taky jsme se kolem nich jako novináři motali.“

„První pád vlády za samostatné České republiky byl pád druhé Klausovy vlády na konci roku 1997. My jsme tehdy v Lidových novinách vydali mimořádné vydání s titulkem Konec Klause. Na tom se už tehdy ukázala naše nekonečná předvídavost, protože to trvalo už jen dalších šestnáct let, než Václav Klaus opravdu v politice skončil.“

„Byl jsem ještě s jedním kolegou kolportovat výtisky toho mimořádného vydání v ulicích Prahy, a dokonce i mezi demonstranty, kteří tehdy před tehdejším sídlem ODS ve Sněmovní ulici Klause podporovali. Celkem překvapivě nám nikdo z nich ani nenatloukl, ani neplivnul.“

„Já jsem se zhruba někdy v té době vydal na cestu do Švýcarska se dvěma kolegy, kteří tehdy pracovali v televizi Nova a jeli tam, aby našli – jak se později ukázalo neexistující – vilu Václava Klause. Zprávu o tom, že má Václav Klaus ve Švýcarsku vilu, odvysílala Nova a nebyla, mírně řečeno, ozdrojovaná a podložená. Nutno dodat, že ti dva kolegové, kteří tam byli se mnou, za tu zprávu nemohli. A ředitel Novy pak musel uzavřít s Václavem Klausem mimosoudní dohodu, aby televize u soudu neprohrála.“

Záhada Grossova bytu

„Další pád vlády, který si pamatujeme velice dobře, bylo svržení Vladimíra Špidly v červnu 2004.“

„A o necelý rok, v dubnu 2005, později přišel pád vlády Stanislava Grosse. Bezprostřední rozbuškou byly skandály, které odhalili novináři – a jedním z těch novinářů byl tehdejší reportér deníku Mladá fronta DNES a náš nynější kolega v magazínu Reportér Jaroslav Kmenta –, u čehož jsi jako zástupce šéfredaktora deníku MF DNES tehdy asistoval.“

„Ono to začalo takovým nevinným tématem v době po svátích, kdy obvykle nebývá o čem psát. Jarda Kmenta se podíval na to, jaké jsou majetky politiků, a ukázalo se, že Stanislav Gross má byt, na který si jen stěží mohl vydělat.“

Lezli jsme kanály

„Čtvrtý pád vlády byl konec kabinetu Mirka Topolánka v březnu 2009. Bezprostředně se odehrál tak, že se v Poslanecké sněmovně hlasovalo o nedůvěře vládě. To navrhl tehdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek a proti vládě, tvořené ODS, lidovci a Stranou zelených, se postavili také dva rebelové z ODS a dvě nezařazené poslankyně původně ze zelených.“

„Důležité je říct, že ten pád vlády přišel v době, kdy Česká republika poprvé předsedala Evropské unii. Já byl tehdy coby zástupce šéfredaktora Mladé fronty DNES lobbovat ve Štrasburku v Evropském parlamentu proti takzvanému náhubkovému zákonu, který v Česku zásadně omezoval svobodu médií zveřejňovat informace z policejních odposlechů. A pád vlády se mezi europoslanci samozřejmě řešil. Legendární europoslanec německé CDU Elmar Brok mi tehdy řekl: To je tak nezodpovědné. A nedávno na to vzpomínal jeden významný český diplomat slovy: Tehdy jsme lezli kanály.“

Běh k autu

„Pátý pád vlády byl konec kabinet Petra Nečase. Bezprostřední rozbuškou byl velkolepý a nebál bych se říct teatrální policejní zásah na Úřadu vlády v červnu 2013, po kterém Petr Nečas rezignoval.“

„My jsme tehdy o tom, že se chystá policejní zásah s nějakým politickým dopadem, měli v redakci mlhavé informace předem. Kolega, už zmiňovaný Jaroslav Kmenta, říkal, že to má přijít v pátek, takže jsme si zodpovědně rozdělili na noc ze čtvrtka na pátek pohotovost a já jsem ve čtvrtek ráno vyrazil na nějakou akci mimo Prahu pro obchodní partnery deníku MF DNES, kde jsem tehdy dělal šéfredaktora. Pak mi kolegové volali, že ten zásah začal už ve čtvrtek a že se týkal předsedy vlády, a musím říct, že takhle rychle už jsem nejspíš nikdy k autu neběžel, abych se vrátil do redakce.“

Šestý pád vlády?

„Takže tohle byly historky z dosavadních pěti pádů vlád. No, my si můžeme položit otázku, kdy a za jakých okolností se asi odehraje ten šestý.“

„Samozřejmě historie se neopakuje, nicméně řekněme si, jaké věci se při těch předchozích pádech vlád opakovaly, a srovnejme to s nynější situací vlády Petra Fialy. Prvním faktorem u pádů vlád, po mém soudu, jedním z nejzásadnějších, byly ekonomické potíže; ty víceméně předcházely v nějaké formě pádu čtyř vlád z pěti, výjimkou byl kabinet Stanislava Grosse. A tady je potřeba si říct, že vláda Petra Fialy značným problémům skutečně čelí, ten pokles reálných mezd je dokonce bezprecedentní za dobu existence České republiky.“

„Druhým faktorem, který vždy přispěl k pádu vlády, byly skandály. Ty sice vláda Petra Fialy také zažila, ale zatím nevyvolaly takové rozhořčení jako u dřívějších pádů vlád. Ale nevím, zda se nějací kostlivci ve skříni vlády Petra Fialy či jednotlivých členů ještě neskrývají.“

Pozor, co si přejete

„Další z věcí, které k pádu vlády prakticky vždy přispěly, byly velké nebo relativně velké veřejné spory, buď uvnitř koalice mezi těmi jednotlivými stranami, nebo uvnitř vládních stran. Ty dnes zatím neprobíhají.“

„Možná jsou si strany vlády Petra Fialy vědomy, že v minulosti to bylo často tak, že ten, kdo vyvolal rebelii, pak v politice prohrál. Byly výjimky, ale často to takhle dopadlo.”

„Z pádů vlád také vyplývá určité varování pro opozici, které bych charakterizoval slovy: dejte si pozor, co si přejete. A to proto, že v historii volby, které následovaly po pádu vlády, občas dopadly jinak, než jak to vypadalo podle průzkumů v době, když ta vláda padala.“

Prezident a výprask

„V předchozích pádech vlády také svou roli sehrál prezident republiky, který vládě více či méně házel klacky pod nohy.“

„Tady se nezdá, že by nynější prezident Petr Pavel měl v plánu nějak mazat schody vládě Petra Fialy.“

„A pak je tady ještě jeden faktor, který stojí za zmínku. Pádům vlád často předcházely velké porážky v některých typech voleb mezi těmi sněmovními. Příští rok nás čekají volby jak evropské, tak krajské na podzim, což je pro strany vlády Petra Fialy mimořádná příležitost dostat výprask hned dvakrát.“