Svobodu pro Palinu

Palina Šarenda Panasjuková, sedmačtyřicetiletá výrazná postava běloruské opozice - toho času vězněná Lukašenkovým režimem.

foto svobodupropalinu.cz

Lidi mi do vězení poslali dvacet kilo dopisů. Byly tím nejcennějším, co jsem měl, bral jsem si je všude s sebou, dokonce i k doktorovi, řekl v roce 2019 v rozhovoru pro Český rozhlas Oleksandr Kolčenko, ukrajinský aktivista z Krymu, který byl po anexi poloostrova zatčen a ve vykonstruovaném procesu v Rusku odsouzen na deset let. Odseděl si pět, pak se dostal na svobodu díky výměně vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Dopisy jsou pro politické vězně jako životodárná kapačka. Vědomí, že na ně svět nezapomněl, jim pomáhá nezešílet: měli to tak i českoslovenští političtí vězni před rokem 1989.

A ono to, světe, div se, opravdu jde: psát dopisy a posílat je do věznic. Jak v Rusku, tak v Bělorusku. Ne všechny se samozřejmě k vězni dostanou, ale účel splní i tak. Když vedení věznice vidí, že má v cele člověka, kterému týden co týden chodí desítky dopisů, vzniká tím pro vězně jakýsi neviditelný ochranný plášť. Děravý, nespolehlivý, ale pořád ochranný.

V Bělorusku je momentálně přes 1 300 politických vězňů. Od ledna 2021 sedí i Palina Šarenda Panasjuková, sedmačtyřicetiletá výrazná postava opozice, matka dvou dětí, která je v odporu proti diktátoru Lukašenkovi aktivní od 90. let. Palina je známá odvahou, kterou prokázala i u soudu. Prohlásila, že jeho legitimitu neuznává, že soudci jsou banditi a čekisti, kteří se bojí vlastních lidí tak, že všude chodí ve třech. „Obžalovaná, máte nějaké otázky?“ zeptali se jí. „Stydíte se?“ odpověděla. Dostala tři roky (mimo jiné) za údajnou urážku diktátora Lukašenka.

Kdybyste jí chtěli poslat dopis, koukněte na: svobodupropalinu.cz. Poskytnete tím Palině plášť. Děravý a nespolehlivý, ale pořád ochranný.

Podpořte Reportér sdílením článku