Teď už jsme severněji než Severní Korea. Co říkají Rusové

Adéla Dražanová

3. dubna 2022

Reportér 04/2022 · Číslo 92

25 minut

Vladimira Putina nikdy nevolili. Vždycky chápali, jak zrůdný je jeho režim, a stejně tak dobře chápou, co se nyní děje na Ukrajině: demokraticky smýšlející Rusové se po začátku Putinovy agrese stali víc než kdy dřív rukojmími kremelského vládce. Statisíce už jich ze země odešly, miliony ale z různých důvodů zůstávají. Stydí se, že patří právě k tomuhle Rusku, a před sebou mají krajně nejistou budoucnost.

Tatínek

„Pamatuješ si to? Pamatuješ? Jak jsme tehdy, po Krymu, křičely na všechny strany? Zastavte to! Zastavte ho! Protože když to neuděláte, on se rozhodně nezastaví!“

Lena skoro brečí. Je Ruska, narodila se ještě v Sovětském svazu, z otcovy strany má ukrajinské kořeny. Z Ruska, tehdy už Putinova, odešla před lety do jedné evropské země, jako novinářka už doma neviděla perspektivu.

Potkaly jsme se v březnu 2014 na Krymu, obě jsme přijely psát o „referendu“, které Moskva použila jako záminku k anexi ukrajinského poloostrova. Pro Lenu to byla dramatická cesta: unesli ji a skoro 24 hodin vyslýchali agenti ruské tajné služby. Nakonec ji pustili – s tím, že musí z Krymu okamžitě odjet.

Což udělala – a dlouho se pak bála. Že kvůli ní budou mít problémy její staří rodiče, kteří žijí v Rusku. Že když za nimi pojede, možná se už ze země nedostane ven.

„Tati, co když si pro vás přijdou? Co když vás zavřou?“