Výpadky antibiotik mají i výhodu. Uvědomíme si, jak jsou cenná a že s nimi musíme opatrně
10. listopadu 2023
10. listopadu 2023
Na odolnost vůči antibiotikům ročně v Evropě zemře pětatřicet tisíc lidí, v Česku asi pět stovek. V roce 2050 by pak antibiotická rezistence mohla celosvětově způsobit až deset milionů úmrtí. Jak vlastně rezistence vzniká? Dá se proti ní něco dělat? A neužíváme antibiotika moc? „Není na pacientovi, aby sám určoval, zda antibiotika potřebuje a jak dlouho je bude užívat,“ říká lékařka Ludmila Bezdíčková.
Antibiotikum je určeno k tomu, aby bakterii zabíjelo nebo bránilo jejímu množení. Rezistence znamená, že se u dané bakterie vyvine faktor, který způsobí, že antibiotikum nezabere. Mechanismus bude zkrátka obejit, bakterie si najde způsob, jak přežít a vesele se množit a šířit dál. Nemoc tedy bude přetrvávat, nebo se dokonce zhoršovat. Potřebujeme tedy užít nový lék, který bude působit jiným mechanismem a bakterii se podaří zabít.
Oni už umírají. V Evropě ročně na následky antibiotické rezistence zemře asi 35 tisíc lidí. U nás jde asi o pět set lidí, což je víc, než kolik jich zemře při autonehodách. A existuje i realistický odhad Světové zdravotnické organizace, podle něhož bude v roce 2050 celosvětově 10 milionů obětí. Opravdu tedy hrozí, že bude v důsledku antibiotické rezistence umírat víc lidí než například na onkologická onemocnění. Jde o reálnou hrozbu. A nejedná se přitom jen o pacienty v nemocnicích, i v ambulantní péči vidíme pacienty, kteří onemocní rezistentní bakterií a kdy ambulantní léčba de facto není možná. Musí být hospitalizováni, protože specifická antibiotika, která potřebují, neexistují v perorální formě.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zajímá se o zdraví, zdravotnictví a zdravý životní styl