Když je to drahé, ať je to super. Jak se mění nároky zájemců o nové byty

Při nákupu bytů a domů hrají dlouhodobě klíčovou roli tři hlavní faktory: lokalita – cena – počet pokojů. Tato „svatá trojice“ i nadále zásadně ovlivňuje rozhodování zájemců o pořízení rezidenční nemovitosti. Pomalu se ale rozšiřuje i o další proměnné, jejichž důležitost v čase roste. Růst cen elektřiny a plynu, který akceleroval po ruském vpádu na Ukrajinu, přiměl zájemce o bydlení, aby se daleko více zajímali o energetickou náročnost budov. Spolu s ní přicházejí další aspekty udržitelného bydlení. Větší důraz lidé kladou i na okolí svého bytu. „Cena, místo a pokoje jsou pořád nejdůležitější, ale ty ostatní aspekty se k nim začínají přibližovat,“ hodnotí vývoj na trhu Renata Vildomcová, marketingová ředitelka Skanska Residential.

Energetická terapie

O úsporách a nízkoenergetickém bydlení se už mluví dlouhá léta, stačily ale dva roky a spotřeba energií se stala hned čtvrtým bodem za už zmiňovanou trojicí. Nové trendy v bydlení se podle manažera prodeje KKCG Real Estate Filipa Sajtla týkají především energetické náročnosti a udržitelnosti, tedy účinné ochrany životního prostředí a šetrného využívání zdrojů. Klienti i developeři se více zaměřují na alternativní zdroje energie, jako jsou tepelná čerpadla nebo fotovoltaické panely, namísto donedávna běžných plynových kotlů.

Není se čemu divit, podle údajů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, který spadá pod stejnojmenné ministerstvo, stouply výdaje za energie pro průměrnou domácnost od června 2021 do června 2023 o 61,5 procenta. Zajímavý je i dopad na celkové výdaje domácností: průměrná domácnost přišla kvůli zdražení o více než pět procent veškerých disponibilních příjmů.

Po této energetické šokové terapii se zákazníci dotazují developerů na řešení a technologie, které jim v novém domě zajistí energetické úspory. „Mají širší přehled o dostupných technologiích, takže makléři musí umět vysvětlit jejich výkonnost a další parametry,“ říká Renata Vildomcová. Populární je téma fotovoltaiky na bytových domech, kterému otevřela dveře nově schválená legislativa. Ještě větší úspory ovšem obyvatelům bytů přináší fototermika, kdy se slunce využívá k ohřevu vody – a spoří se tak jiné energie, které by se na ohřev vody použily. 

Nejde ale jen o úspory, byť ty jsou samozřejmě důležité. „Začínáme si všímat, že dorůstá generace, která si více uvědomuje odpovědnost v jakékoliv formě. Očekávají to i od svého bydlení a jsou ochotni si za tento atribut také zaplatit,“ říká Marcel Soural, předseda představenstva developerské společnosti Trigema.

Hodně platím, hodně žádám

Ceny bytů řadu let po sobě rostly. První skokový růst přišel po odeznění finanční krize a nastartování ekonomiky. V roce 2016 průměrná cena prodaných bytů v Praze vyskočila skoro o dvacet procent, z 59 885 na 71 565 korun za metr. Tehdy se mluvilo o cenovém šoku, ale dnes při zpětném pohledu vypadají takové ceny úplně pohádkově. Ještě větší skok přišel během roku 2021, kdy se ceny zvedly o více než čtvrtinu za pouhých dvanáct měsíců. A to už byla řeč o jiných penězích: ze 107 877 korun na 137 946 korun za metr. Všechna tato čísla vycházejí z dlouhodobě publikované společné tržní analýzy společností Skanska Residential, Trigema a Central Group.