Místo uhlí miliardy. Pochybnosti kolem dotací na megaprojekty v krajích

Ty kraje stávaly na těžbě uhlí, točila se kolem nich značná část místní ekonomiky. Jenže doba uhlí končí – značná část zásob v České republice už je vytěžena, určitý typ těžby drasticky poničil krajinu a dolovat zbývající uhlí se stává stále dražší: Evropa – a nejen ona – totiž ustupuje od spalování uhlí, které produkuje skleníkové plyny a zásadně přispívá ke globálnímu oteplení a klimatické změně.

Právě proto míří do dříve uhelných regionů, Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje, zhruba čtyřicet miliard korun z operačního programu Spravedlivá transformace, v jehož rámci české úřady rozdělují peníze EU. Těmto třem krajům, z nichž mimochodem dva – Ústecký a Karlovarský – patří podle podílu HDP na obyvatele z roku 2021 mezi ty nejchudší v Česku, mají miliardy pomoci s přechodem od uhlí k udržitelnějšímu modelu rozvoje. 

Celkově nejvíce peněz směřuje do Moravskoslezského kraje, a to 18,9 miliardy korun, pro Ústecký je připraveno 15,8 miliardy a pro Karlovarský 6,3 miliardy. Zhruba polovina částky má jít na takzvané strategické projekty. A právě kolem těchto různých projektů se objevují pochybnosti. Obrovská dotace už se schválila například pro centrum digitalizace a inovací spojené s vědeckou knihovnou; o peníze se hlásí i univerzitní kampus spojený s velkokapacitními skleníky, které si říkají botanická zahrada, nebo sporný projekt vysokoplazmové spalovny. 

Megalomanie?

V loňském roce předvybralo vedení krajů z předložených přihlášek třicet pět projektů; letos jich je už jen 32, protože dva projekty odstoupily a dva se spojily. Proces tohoto předvýběru již tehdy vzbudil pozornost, neboť autoři měli na předložení projektů s rozpočtem až několik miliard pouhý měsíc času.