Strach
8. prosince 2019
Reportér 12/2019 · Číslo 64
Strach
foto Jan Šibík
Nicolae Ceaușescu stojí na balkoně a divoce mává rukama. Snaží se utišit dav, který na náměstí pod ním skanduje „Temešvár! Temešvár!“. Je 21. prosince 1989, za čtyři dny bude rumunský diktátor mrtvý. Komunismus v jeho zemi padne, tak jako už předtím padl jinde v Evropě včetně Československa. Jako jediná z východoevropských revolucí roku 1989 se ta rumunská zapíše do dějin jako krvavá. Někde dole pod balkonem, uprostřed hučícího davu, je i český fotograf Jan Šibík.
Vedle zjevně šokovaného Ceaușesca stojí – jako vždy – jeho manželka Elena. Je to bizarní výjev, na náměstí (tehdy Palácovém, dnes Revolučním) je na sto tisíc lidí, v rukou rudé transparenty s režimními hesly, obří portréty manželů Ceaușescových. V předních řadách aplaudují nižší straníci, za nimi jsou sešikováni hlavně dělníci z okolních továren. Svezli je sem v autobusech a transparenty jim rozdali. Účast – povinná. Kdo nepojede, skončí na dlažbě.
Diktátor vítá „příznivce“, děkuje organizátorům akce, vyzdvihuje velkolepost rumunského socialismu, zdůrazňuje důležitost rumunské „integrity a suverenity“ (pořád dokola). Chystá se oznámit zvýšení důchodů,mateřské, minimální mzdy…
Bučení, pískání.
„Temešvár! Temešvár!“
Tohle Ceaușescu nečekal. Mává rukama. Elena se nakloní k mikrofonu: „Ticho! Ticho!“ křičí. Pak sykne na manžela: „Mluv na ně!“
Podpořte Reportér sdílením článku
Je přesvědčená, že novinařina je nejvíc nejlepší zaměstnání na světě.
