Vědec chce naučit solární panely, aby si chytře ukládaly energii
31. října 2023
Je jedním z nejnadějnějších českých chemiků mladé generace. Tomáš Slanina vloni na svůj výzkum dostal prestižní evropský grant, letos zase obdržel Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce. V pražském Ústavu organické chemie a biochemie mimo jiné zkoumá, jak to zařídit, aby si solární panely samy dokázaly ukládat vyprodukovanou energii. Zjednodušeně řečeno, aby fungovaly, i když slunce zajde za mraky.
Poradil bych mu, ať se zajímá o věci kolem sebe. Ať se ptá, proč jsou věci tak, jak jsou. A dřív nebo později narazí na hranici lidského poznání a tam pak začne jeho úloha. Měl by si zachovat zvídavost a samozřejmě nepodceňovat vzdělání.
Sedmiletého Tomáše Slaninu taky zajímalo všechno, co měl kolem sebe. To se dodnes nezměnilo. Ale vysněné povolání se v průběhu času hodně měnilo. Od strojvedoucího přes malíře, hudebníka, ale i lékaře, biologa, chemika či právě vědce.
Ono záleží, jestli je člověk „dělníkem vědy,“ experimentálním vědcem, který pracuje v laboratoři, nebo jestli vede výzkumnou skupinu jako já. Pokud pracujete v laboratoři, většinou děláte na jednom nebo více projektech, kde se snažíte něco objasnit. V případě chemika připravit nějakou chemickou látku a dokázat, že má vlastnosti, které předpověděl. Anebo naopak zjistit, a to je častější, že její vlastnosti jsou úplně jiné, než myslel. Druhá část experimentálního výzkumu pak spočívá v práci s daty. Chemik musí naměřená data zpracovat, vyhodnotit a na jejich základě formulovat teorie a objasnit chování studovaného systému.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zajímá se o zdraví, zdravotnictví a zdravý životní styl