Evropa je po krizích mnohem odolnější, říká špičkový ekonom

Pracoval jste pro Mezinárodní měnový fond (MMF). Myslíte, že tato organizace má stále smysl ve světě, kde rostou spory mezi velkými zeměmi a ekonomikami?

Jeho role je v této době ještě významnější, zvlášť když svět čelí napětí, na které poukazujete. Mezinárodní instituce jako MMF mají jako neutrální organizace jedinečné postavení, aby spojovaly země, které se neshodnou. Globalizace, volný obchod a pohyb kapitálu byly pro svět dlouho výhodné. Pokud teď vstupujeme do období, kdy přibývá omezení a přesuny kapitálu jsou méně svobodné, posunujeme se do ne úplně nejlepšího světa, což přispěje k nižšímu růstu, horší životní úrovni a klesajícím příjmům. Úlohou fondu v takové době je přesvědčit vlády a tvůrce politik o výhodách volného obchodu a globalizace.

Byl jste ve vedení evropské sekce MMF a byl blízko finanční a dluhové krizi, kterou Evropa řešila před deseti, respektive dvanácti lety. Myslíte si, že jsme se z těch předchozích krizí poučili a evropská ekonomika je nyní odolnější?

Evropa je teď rozhodně odolnější. Když čelila problémům spojeným s covidem, byla opatření přijatá Evropany mnohem včasnější a rozhodnější než jinde. Evropa velmi brzy odhadla, že lockdowny mohou být pro ekonomiku velkým problémem, a postarala se o to, aby se to nepřeneslo do finančního sektoru. Pokud by se finančnictví dostalo do krize, náprava by trvala hodně dlouho. Evropa velmi rychle zavedla moratoria na splácení půjček, ulevila bankám třeba mírnější regulací kapitálu. Myslím si, že to kontinent zvládl opravdu dobře, což byl rozdíl proti krizi v roce 2012, o níž jste mluvil. Další opatření vedla k záchraně pracovních míst, nezaměstnanost výrazně nevzrostla. A během dalšího šoku, války na Ukrajině, byli spotřebitelé chráněni před velmi vysokými účty za energie.

Česko a euro

Mezi členskými státy Unie přetrvávají výrazné ekonomické rozdíly. Myslíte si, že mít společnou měnu byl dobrý nápad, když jsme byli svědky problémů například v Řecku a mohli bychom očekávat podobné potíže v zemích jako Itálie?

Evropská unie je ekonomický a politický projekt. Evropě přinesl značné ekonomické výhody a někdo by mohl i tvrdit, že přispěl k dlouhotrvajícímu míru na kontinentu. Ekonomické výhody jednotného trhu jsou obrovské. Ale vaše otázka míří na jednotnou měnu. Mnoho pozorovatelů, včetně evropských a amerických akademiků, mělo pochybnosti o životaschopnosti eura. Poukazují na jeho zásadní slabiny, například na chybějící transfery mezi státy pro případy nutné stabilizace rozpočtů. Euro je však vyvíjející se projekt, podstatné prvky se postupně přidávají. Až s krizí politici například uznali, že je potřeba postoupit v otázce bankovní unie. Když se podíváte na průzkumy veřejného mínění napříč téměř všemi členy eurozóny, podpora eura zůstává silná, a to i v obdobích vážných problémů v jednotlivých státech. Zmínil jste Itálii. Během roku 2018 zažila značný stres, přesto podpora eura mezi Italy sílila. Eurozóna má před sebou ještě mnoho úkolů, v žádném případě se nejedná o dokonalou konstrukci. Například jednotný trh ve službách značně pokulhává: odborníci s uznanou kvalifikací v jedné zemi nemohou často pracovat ve své profesi v jiné zemi.