Maďarsko: Páska přes ústa

Vpátek pozdě večer, když s kolegy poslala noviny do tisku, si Anita Kömüves sbalila do krabice i poslední blok a propisku: ráno měli přijet stěhováci a celou redakci deníku Népszabadság přesunout na novou adresu. Konec jedné éry, pomyslela si Kömüves při pohledu na vyklizené šuplíky.

Népszabadság byl jejím prvním (a dosud jediným) novinářským působištěm. Nastoupila jako studentka v roce 2005, začínala krácením agenturních zpráv v zahraniční rubrice a byla šťastná, protože „Népszabadság, to byly noviny s velkým N“. „Když jsem šla studovat žurnalistiku, ani ve snu mě nenapadlo, že bych v nich mohla pracovat,“ vzpomíná. Za jedenáct let se pak vypracovala na zkušenou reportérku a editorku, jednu z nejdůležitějších členek redakčního týmu.

Oné páteční noci, před odchodem domů, si ještě Anita s kolegou Mártonem Gergelym otevřeli zapomenuté víno, které našli v lednici. „Bylo nám ho líto, věděli jsme, že do nové redakce ho nikdo stěhovat nebude,“ směje se Kömüves. Načež se ona i Gergely odebrali domů s tím, že se uvidí v neděli při výrobě pondělního vydání.

K tomu už ale nedošlo. V sobotu probudila Anitu zpráva, že vydání deníku Népszabadság bylo „pozastaveno“. Oficiální zdůvodnění majitele: list generoval ztrátu. Psal se osmý říjen 2016 a od toho dne Népszabadság, v minulosti nejvlivnější maďarský deník, ani jednou nevyšel.

Signály

Népszabadság se stal obětí rozsáhlého přetváření mediální krajiny, které se v Maďarsku odehrává pod taktovkou premiéra Viktora Orbána a jeho lidí.