Z NDR za svobodou

Christianu Bürgerovi bylo třicet, když vyšel z vězení. Dostal tři roky natvrdo za plánování útěku ze země, ale odseděl si „jen“ rok. Načež východoněmecký režim vyhlásil amnestii. Musel – výměnou za půjčku od Západu. A tak Bürger jednoho dne roku 1987 vyšel na svobodu, která ale byla vším, jen ne svobodou.

Byl pod neustálým dohledem agentů Stasi, dokonce jim musel odevzdat i klíč od bytu („Kdykoliv mohli přijít a kouknout se, co mám v ledničce nebo s kým ležím v posteli.“), dostal těžkou práci ve fabrice, kde s ním navíc nikdo nepromluvil, protože byl přece kriminálník.

A pak jednou, zkraje léta 1989, Christian v západoněmeckých zprávách (na které koukala celá NDR) zaslechl zmínku o východních Němcích, kteří se ve snaze dostat se do Spolkové republiky uchýlili na západoněmeckou ambasádu v Praze: „Hned jsem věděl, že to musím zkusit.“

Zkusil. A stejně jako tisíce jeho krajanů se dočkal. Po dramatických týdnech, kdy pražský Lobkovický palác připomínal spíš uprchlický tábor než velvyslanectví, mohli východní Němci 30. září odcestovat vlaky do Bavorska. Za svobodou.

Ambasáda si tehdejší události, které přispěly k pádu režimu v NDR, připomíná každoročně, letos však vzhledem ke kulatosti výročí oslavy zintenzivní. Osmadvacátého září se Lobkovický palác otevře veřejnosti, program bude nabitý: výstavy, debaty, promítání, koncert či prohlídka originálních stanů Červeného kříže, které v létě 1989 vyrostly v zahradě paláce, protože uprchlíků už bylo moc a do budovy se nevešli.

Nejhezčí částí programu však bude Živá knihovna: lidé budou moci přijít a osobně si promluvit s účastníky tehdejších událostí. Jako kdyby šli spolu na kávu. Tlumočení bude zajištěno, takže vám neunikne nic z příběhů, jako je ten pana Christiana Bürgera. Celý program na www.prag.diplo.de/rok1989.