Jiří, díky za všechno

Jsou zprávy, které zasáhnou člověka naprosto nepřipraveného. Jednou takovou pro mě byl nedávno odchod výrazné figury brněnské alternativní hudební scény, rockera Jiřího Donné Smýkala, který opustil náš svět v sedmdesáti letech.

Svým přísným zjevem černokněžníka – dlouhé rovné tmavé vlasy, orlí nos, černý oděv a černá sametová stuha kolem krku – budil respekt už v 80. letech jako pořadatel na koncertech, neměl problém zjednat u publika pořádek, ale v druhém plánu se choval nesmírně přátelsky.

Jiří Donné Smýkal byl člověk, díky kterému mohly desítky brněnských kapel před revolucí hrát v klubu na Křence, kde měl na starosti kulturní program, přestože tyhle často divoké párty neměly zřizovatele. To byl případ i naší kapely Insania, která navíc na hony smrděla průšvihem. Ale Donné se toho nebál, Donné to vždycky nějak zaonačil a vždycky ustál tlaky, které na něj byly shora vyvíjeny – nadřízeným totiž chybělo pochopení pro alternativní kulturu a pochopitelně také zájem o zbytečné problémy.

Jiří celý život mapoval brněnskou hudební scénu, vydal obdivuhodnou knihu Big Beat šedesátých let v Brně a okolí a měl připravený už i druhý díl, o jehož vydání se teď nejspíš postarají přátelé.

Svoje sedmdesáté narozeniny plánoval oslavit uspořádáním velkého koncertu spřátelených kapel na Musilce, v ikonickém kulturáku, kde v posledních letech působil, ale covid mu do toho házel vidle tak dlouho, až to nakonec nestihl.

Jiří, díky za všechno!