Každý týden nová vrstva. Život na ostrově z rákosí

Tvář ošlehaná sluncem, černé vlasy, černé oči, široký úsměv, kolíbavá chůze, bosé nohy a silné ruce – tak vypadá Felix. Většinou nosí plátěnou košili a kalhoty, jen do města si obléká triko a džíny. Felix je jedním ze zhruba dvou a půl tisíce příslušníků kmene Uru, kteří musejí neustále stavět bydlení, jinak se jim rozpadne a potopí. Domovem Uruů jsou totiž ostrovy, které si sami vyrobili a které plují na jezeře Titicaca, nejvýše položené velké vodní nádrži světa, ležící na hranici jihoamerických států Peru a Bolívie.

Felix vystudoval cestovní ruch na univerzitě v nedalekém městě Puno. Turisté zajišťují jeho rodině příjem, v čemž – jak říká – zásadně pomáhá Airbnb. Přestože levné krátkodobé pronájmy, které tato internetová služba zprostředkovává, bývají ve městech jako Benátky nebo Barcelona považovány za jednu z příčin nesnesitelně masového turistického ruchu, pro Felixe na jezeře Titicaca je to jinak. „Dřív jsme využívali jeden z nejznámějších rezervačních systémů a měli jsme tak dvě návštěvy měsíčně. Od té doby, co jsme začali používat Airbnb, jsou to tak dvě týdně. Za dva roky jsme vyřídili víc než čtyři sta rezervací. Dozvěděli jsme se o portále náhodou od jednoho turisty, který mi pomohl založit účet a ovládat ho. Finanční přínos je pro moji rodinu obrovský,“ říká Felix.

Že by příval turistů na jeho ostrov v důsledku používání Airbnb zničil prastarou kulturu, se nebojí. Naopak tvrdí, že právě tímto způsobem chce bojovat s oficiálními průvodci cestovních kanceláří, kteří si podle něj berou velké provize, když přivádějí na plovoucí ostrovy návštěvníky. Felixe v jeho boji s průvodci podporuje i manželka Milagros. Mladá, usměvavá Urijka má na sobě typické dámské oblečení, dnes je to zrovna bílá vyšívaná halenka, překrytá výrazně zeleným kabátkem s vínovými výšivkami na dlouhých rukávech, a oranžová sukně, která jí před sluncem chrání celé nohy. Hlavu zdobí pletený barevný čepec s dlouhou špičkou zakrývající z velké části vlasy.

Milagros vypráví, že dříve, když vyrobila lodičku z rákosu jako suvenýr, dostávala za ni sice stejně jako teď třicet solů, tedy v přepočtu zhruba sto sedmdesát korun. Jenže turisté platili skoro dvojnásobek průvodcům – a ti si rozdíl nechávali v kapse.

Oproti zájezdům organizovaným cestovními kancelářemi navíc turisté využívající Airbnb stráví na plovoucích ostrovech delší dobu. Zatímco cestovky je obvykle jen vysadí na ostrově, nechají je rychle nakoupit předražené suvenýry z rákosu, navléknou je do místních barevných krojů, nechají udělat pár fotek – a pak je zase hned odvezou zpátky lodí do města. Když ale příjezd organizuje Felix přímo přes Airbnb, zůstávají turisté minimálně jednu noc, jiní třeba týden a seznamují se s místní kulturou.

Jedna vrstva týdně