Dražím desky po bráchovi

Jsem jediná žijící pokrevní příbuzná Michala Maudra, kterého taneční scéna znala jako DJ Loutku – o deset let mladší ségra. Vyrůstali jsme v jednom pokojíčku, kde věčně hráli Duran Duran, bráchova nejmilejší kapela, a měli se rádi.

Brácha se stal známým dýdžejem, hrál hlavně house, já se dala na dráhu muzikálové tanečnice a poslouchala melodičtější hudbu, ale i tak jsem se na Míšu občas zašla podívat do Radosti nebo do klubu Mecca a byla pyšná.

Před čtyřmi lety, 19. srpna 2018 ráno, volala kamarádka a citlivě mi oznámila hroznou zprávu, kterou bych o chvíli později zjistila ze sociálních sítí – brácha se té noci oběsil.

Vůbec mě nenapadlo, že něco takového hrozí, a to možná i proto, že roku 2006 spáchala sebevraždu maminka, která rodinu stmelovala, a od té doby jsme si spíš volali: „Musíme se potkat,“ slibovali jsme si v květnu toho roku na jeho narozeniny, ale nestihli to.

Šok a smutek, co k tomu říct víc? Protože o důvodech bráchovy smrti byly jisté pochybnosti, vyšetřovala ji kriminálka a po dvou letech našla v telefonu e-mail s dopisem na rozloučenou, ze kterého vyplývalo, že skutečně trpěl obrovskými depresemi.

Zároveň tam bylo přání: chtěl, aby někdo uspořádal dražbu jeho desek a výtěžek poslal na dětskou onkologii. Proč onkologie, to nevím jistě – ale máma měla rakovinu prsu a onkologickou pacientkou jsem léta i já.

Dali jsme dohromady čtrnáct set bráchových desek a nabízíme je na webu djloutka@aukce.cz – dražba končí na výročí jeho smrti 18. srpna. Jediný vinyl jsem si nechala pro sebe, za což se omlouvám: Duran Duran.