Loučí se Indy & Wich

Před dvaceti lety byli Indy & Wich středem mého života. První deska My3 měla nádherný ohlas, druhá, Hádej kdo… z roku 2006, taky, dostávali jsme ceny, ale o pár let později se ukázalo, že ačkoli jsme pořád kamarádi, středobodem životů už tahle kapela není. Stejně jsme si občas společně zahráli, ale to teď končí, důstojně se rozloučíme. Nedělám z toho drama – jen jsme se s klukama shodli, že když skoro netvoříme, netřeba kapelu ždímat do poslední kapky.

Nic strašného se nikdy nestalo. Wich prostě produkoval spoustu jiné muziky a třetí z party, LA4, čím dál radši maloval, což je teď jeho prioritou.

Mojí prioritou se stal po druhé desce syn, a když jsem později řešil složitý rozvod, jako tvůrci mi to nepomáhalo. Nedokázal jsem se z problémů vypsat do rapu, moc se mi nechtělo přes den řešit zásadní věci a večer blbnout na pódiu; třetí deska nevznikla. Pokusy byly, ale s Wichem jsme se neshodli, jakým směrem se ubírat. Muzice jsem se věnoval pořád – na denní bázi zvukařině, nedávno jsem třeba natočil společnou skladbu s Rytmusem a ještě letos bych rád vydal sólovku. Nejdřív nás ale čekají dva vyprodané únorové koncerty v Lucerně – přijdou skalní fans, očekávám lehce sentimentální večery.

A po nich… se přinejmenším odmlčíme. Nevylučuju, že jednou nastane zlom a začneme zas tvořit – spíš ne, ale čert ví.