Rusko plánovalo anexi Krymu dávno před Euromajdanem
30. listopadu 2020
Jak se proměnila Ukrajina po Euromajdanu? Co jí brání na cestě do Evropské unie a v čem by se mohla učit od Česka? O sedmém výročí „Revoluce důstojnosti“, ruské agresi na Krym a životě v Česku hovoří ukrajinský velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis.
Na ministerstvu jsme propagovali evropský vektor ukrajinského rozvoje. Nebyl ani jeden brífink, kde bych neřekl, že evropská integrace je naší nejvyšší prioritou. A bylo to i mé vlastní přesvědčení. Udělali jsme hodně pro to, abychom přesvědčili většinu ukrajinské společnosti, že tato cesta je jediná možná. Dokážete si asi představit, jak jsme se cítili, když (prezident Viktor) Janukovyč na poslední chvíli odmítl podepsat asociační dohodu.
O pár dní později jsem šel za ministrem a oznámil mu, že by měl najít nového mluvčího, protože nemůžu lidem tvrdit něco úplně jiného než doposud, navíc něco, co je v rozporu s mým vlastním přesvědčením. Byl to velký šok a velké zklamání a samozřejmě plná solidarita s těmi, kdo vyšli do ulic.
Rozhodně! Ve skutečnosti všechny změny po Euromajdanu byly upevněním požadavků, které společnost kladla během revoluce. Ten hlavní byl naprosto jasný – evropské směřování Ukrajiny. Navzdory všem peripetiím v naší politice je evropská a euroatlantická integrace na prvním místě ve všech průzkumech veřejného mínění. Nejde o členství dnes nebo zítra, ale především o hodnoty. Víme, že splnění všech požadavků vyžaduje čas.
Ukrajina bohužel už po staletí čelí hybridní válce ze strany Ruska, jehož hlavním cílem je zabránit integraci země do Evropy. Prostřednictvím hladomorů, represí, fyzické likvidace Ukrajinců a v neposlední řádě masové propagandy dělalo Rusko všechno možné, aby stále udržovalo Ukrajinu ve své sféře vlivu, aby se mezi Ukrajinci nezformovala kritická masa proevropsky smýšlejících lidí. Současná válka není výjimkou a je taky válkou o civilizační výběr. Dnes je však každému jasné, že tentokrát utrpěl Kreml drtivou porážku – současná Ukrajina patří k nejvíce eurooptimistickým zemím v Evropě.
Ano a ne. Demokratické tradice se v ukrajinské společnosti nezrodily během Euromajdanu. Byly její nedílnou součástí od nejstarších dob. Ukrajinci vždy byli svobodymilovným národem a jejich mentalita se zásadně liší od té ruské. Ústava kozáckého hejtmana Pylypa Orlyka (vznikla v roce 1710 – pozn. red.) byla první ústavou v Evropě založenou na demokratických principech, jež dnes převládají ve většině evropských států. Takhle fungoval kozácký stát, nebyl tam žádný car jako v Rusku. Pokud kozáci neměli rádi svého hejtmana, hlasovali a svrhli ho. Avšak Euromajdan byl určitým mezníkem, kdy poprvé v moderních dějinách nezávislé Ukrajiny museli Ukrajinci prolít krev za vlastní svobodu. Podle mého názoru se ruská agrese stala pro mnohé bodem, odkud není návratu k předchozím iluzím ohledně tzv. „bratrství“ s Ruskem a jeho opravdových úmyslů.
Podpořte Reportér sdílením článku
Ukrajinsko-česká novinářka původem z Kyjeva. Od začátku války na Ukrajině spolupracuje mj. se Seznamzpravy.cz.