Stoletý strýc Troup

Letošní sté výročí mého strýce Miloslava Troupa (1917–1993) připomínala po celé léto výstava v pražském Obecním domě, a další velké akce se ještě chystají. Co bych tedy o strýci řekl?

Miloslav Troup jako jeden z velkých talentů poválečné malby udělal životní chybu, s jejímiž důsledky se jeho dílo vyrovnává dodnes – opustil totiž na konci čtyřicátých let slibně započatou uměleckou kariéru v Paříži. Bylo to v době, kdy se o něm začalo mluvit jako o výrazném představiteli nastupující malířské generace, ovšem důvod k návratu byl prostý; stesk a touha po domově.

Důsledky byly fatální. Pařížská škola byla pro komunisty ovládanou domácí kulturní scénu nežádoucí a vrátit do Francie už se nedalo. Zbyly jen obrazy, mezi nimi i portrét s názvem Jacqueline, na němž je devatenáctiletá studentka pařížské Sorbonny Jacqueline Lee Bouvierová, později známá jako Jacqueline Kennedyová, s níž se Troup za svého pařížského pobytu znal. A zbyla taky práce, jíž se Miloslav Troup ve svém pražském ateliéru naplno oddal.

Výstava v Obecním domě přiblížila část z jeho obsáhlého díla, čítajícího mnoho set položek, a také knižní ilustrace, jichž vytvořil několik tisíc. Jubilejní rok vyvrcholí poslední letošní výstavou na konci roku ve Strahovském klášteře a já doufám, že všechny tyto akce vrátí dílo Miloslava Troupa do obecnějšího povědomí a připomenou, že patřil mezi výrazné české mistry dvacátého století.