Zdravý nemocný PZ

Pavel Zajíček aka PZ.

Mám pocit, jako bych ho znal už odnepaměti.

Začalo to díky jeho poezii, kterou jsem objevoval v době, kdy on opouštěl Československo a mířil do estébáky vynuceného exilu, tedy na počátku osmdesátých let. Byl jsem tehdy posedlý objevováním osobností českého undergroundu, protože jsem v nich nacházel OPRAVDOVOST.

Tahle posedlost mě neopustila dodnes: roku 2001 jsem založil undergroundové vydavatelství Guerilla Records. A PZ, který se mezitím vrátil zpět do Prahy, u toho nechyběl, věnoval mi do začátků dvě své nahrávky; vydat je, to bylo jako sloužit božstvu.

Dnes mám za sebou titulů sto třicet a z toho tucet nese pečeť Zajíčkovy poezie a hlasu. Hlasu, jenž uměl magicky deklamovat texty, ve kterých bylo sdělováno cosi NEVYSLOVITELNÉHO.

Před rokem ho postihlo několik opakovaných mrtvic. Byl jsem za ním v nemocnici, kde ležel napůl těla ochrnutý, a říkal mu: „Až se uzdravíš, zase něco podnikneme!“ Pavel se na mě podíval: „Ty vole, vždyť já jsem zdravej!“ Není, ale jeho odpověď se mi líbila. PZ nikdy nebral realitu vážně, vždycky mu bylo líp ve světě snů, obrazů, imaginace.

Jestli chcete vědět, jak na tom dnes je, navštivte stránku www.charon-fond.cz. Tam pochopíte všechno.