Ať žije mnoholáska
12. února 2023
Reportér 02/2023 · Číslo 102Ať žije mnoholáska
Žijí spolu, mají děti, současně však mívají milenky a milence, a to přiznaně, a dokonce pod jednou střechou. Seznamte se se Sandym, Šárkou a komunitou Mlejn u Okoře. I jejich příběh popsala režisérka Jana Počtová v dokumentu Šťastně až na věky o různých podobách vztahů v dnešní společnosti. Dokument má v půlce února premiéru v kinech.
Sedmnáctiletá studentka Šárka Kolouchová zamířila jednoho letního večera do pražské hospody U Krále Jiřího nedaleko Vltavy. Žákyně střední grafické školy, která nechtěla být sama na internátu, se prý nejprve trochu ostýchala – nakonec však skončila u stolu, kde seděl Alexandr Budka alias Sandy a jeho kamarád. Všechny tři přitom spojovala jedna věc: byli zklamaní z předchozích vztahů. Čtyřiadvacetiletému Sandymu se rozpadlo manželství; ženil se v kostele v devatenácti. Šárce zase nepřišel na rande kluk, se kterým v té době chodila. A podobný příběh měl i Sandyho kamarád.
Tak se před třiadvaceti lety zrodil vztah Šárky a Sandyho. Jsou spolu, současně však přiznaně prožívají i další, paralelní intimní vztahy. Jinými slovy – žijí v polyamorii a o svém soužití se rozhodli promluvit v dokumentu režisérky Jany Počtové Šťastně až na věky.
Je leden 2023 a my přijíždíme k páru na návštěvu. Uvnitř domu, jenž se nachází patnáct kilometrů za Prahou, uprostřed luk a lesů poblíž hradu Okoř, staví Sandy na kávu. V krbu hoří oheň a na stole jsou obložené chleby, které připravila Šárka. Spolu s půlročním synem Cypriánem nás oba vítají ve společenství, jehož členové si říkají Mlejn u Okoře.
Jak název napovídá, jde o někdejší mlýn – v komunitě žijí Sandy se Šárkou a jejich čtyři děti, občas v něm pobývají partneři jednoho či druhého člena netradičního páru. A pak ovšem další staří i nově příchozí kamarádi a známí, páry i děti, včetně uprchlíků z Ukrajiny. Mlejn u Okoře vychází z ideálů Rainbow Family; celosvětové společenství „Duhová rodina“ se váže k hnutí hippies, které se zrodilo v USA v šedesátých letech minulého století – „květinové děti“ se bouřily proti tradiční společnosti s hesly o míru, lásce, přátelství a svobodě.
V Mlejnu u Okoře nyní bydlí deset lidí, někdy se sem vměstná i lidí dvacet. Ve dveřích domu nenajdete zámky, nápis LÁSKA vítá na krbové římské každého, kdo do domu zavítá. Podle Sandyho je komunita záchytnou stanicí „propadlých duší“.
Podpořte Reportér sdílením článku
Je vděčná za možnost svobodně psát o všech stránkách života, včetně těch, které nejsou zrovna veselé.