Vyvezl jsem do Peru Pražské Jezulátko

Post Image

Vyvezl jsem do Peru Pražské Jezulátko

Play icon
0 minut
....aby ho poté předal místnímu faráři...

foto Tomáš Nídr

Zatímco Češi o něm vědí málo, v Latinské Americe je fenoménem, k němuž se modlí miliony lidí. Proč Pražské Jezulátko z kostela na Malé Straně znají na druhé straně zeměkoule dokonce i ti, kdo nevědí, že Česká republika vůbec existuje? Leccos naznačuje mírně spletitý příběh, jak reportér žijící v Peru přivezl kopii Jezulátka do městečka Yungay coby dar české krajanské komunity.

Je horké poledne a na náměstí andského městečka Yungay, z něhož je vidět sněhová čepice více než šest a půl tisíce metrů vysoké hory Huascarán, stojí předseda českého krajanského spolku v Peru Petr Drozen. Španělsky promlouvá z pódia ke shromážděným způsobem, jaký by byl v Česku považován za lehce nadnesený, avšak v Latinské Americe je ve veřejných projevech takřka povinný.

„Ať se toto Pražské Jezulátko stane českým duchovním velvyslancem v provincii Ancash, v Peru i v Latinské Americe. Lidé z celého světa míří do Prahy, aby ho navštívili a vzdali mu úctu. Ale my vám ušetřili cestu, protože odteď ho budete mít ve svém chrámu,“ prohlašuje.

Hoří, mé Jezulátko

Za přítomnosti českého velvyslance Josefa Hlobila pak předá Petr Drozen faráři z Yungaye jménem krajanské komunity kopii sošky Ježíška, jejíž originál se nalézá na Malé Straně v Praze v nenápadném Kostele Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského pod správou řádu bosých karmelitánů. Tímto darem připomíná Asociace pro českou kulturu a vzdělávání v Peru padesáté třetí výročí ničivého zemětřesení, které 31. května 1970 pod nejvyšším peruánským vrcholem Huascaránem zabilo na sedmdesát tisíc lidí. Včetně kompletní výpravy československých horolezců, které zasypala obří lavina, jež se na hoře uvolnila v důsledku otřesů – dříve než příval bahna, kamení a kusů ledovce pohřbil i většinu městečka Yungay.

Předání půlmetrové sošky odstartuje procesí, jež se koná každý rok. Lidé z náměstí nového Yungaye se vydají ve vedru a prachu na zhruba dva kilometry dlouhou křížovou cestu do pamětního parku, který stojí přímo na zavalených ruinách původního města.

Procesí vypadá, jako kdyby v Peru natáčeli andskou verzi Formanovy klasiky Hoří, má panenko. Na každé druhé zastávce se po skončení modliteb konají ukázky toho, jak je dnešní Yungay připraven na možnost, že se zemská kůra zase dá do prudkého pohybu. Svoji práci předvádějí vysokohorští záchranáři, žáci ukazují vzorovou evakuaci školy. V polovině křížové cesty už to farář Santiago León Quiñones nevydrží a vyplísní starostu. Důrazně ho žádá, aby zařídil respektování náboženské povahy poutě. Ve chvíli, když mu světská autorita přislíbí, že tak učiní, se rozezvučí požární sirény, jejichž fungování se ověřuje na konci každého měsíce…

Ideální dárek

Podpořte Reportér sdílením článku