Tam, kde se rodí vánoční stromky

Malkhaz, kterému nikdo neřekne jinak než Macho, se dere na vrchol vysoké jedle. Napřed šplhá po provaze, pak už začínají husté větve, po kterých může stoupat jako po žebříku. Machovi se všude lepí smůla a strom se pod jeho vahou třese.

Macho se prodírá nahoru asi dvacet minut, pak se vynoří na samé špici, skoro až v nebi. Otevře se mu výhled na moře jedlového lesa a na majestátní hřeben Velkého Kavkazu. Vidí až do Ruska, což ho ale moc nezajímá, za těch pětadvacet let práce v lese už to má okoukané. Soustředí se na to, aby co nejrychleji očesal šišky ze špičky jedle. Jsou ještě zelené, nezralé, a tak jsou hezky tuhé. Příští týden už bude po sklizni, šišky by se při sběru začaly rozpadat.

V rukavicích každou z nich vykroutí a hodí za sebe. Dává si pozor, aby neotrhal všechny. Na stromě musí zůstat asi pětina úrody a nesmí se poškodit větve. Taková jsou pravidla. Dřív si totiž sběrači práci ulehčovali a stromy lámali.

Šišky dopadají na zem, kde je chlapi později seberou. Každý rok stovky mužů, jako je Macho, riskují život, aby se v obývácích Evropanů na Štědrý den mohl rozsvítit vánoční stromek, který vyrostl právě ze semen jedle z Gruzie.

Férově a bezpečně

Oblast Rača s centrem ve městě Ambrolauri leží asi 250 kilometrů na severozápad od gruzínského hlavního města Tbilisi. Šišky tu sbírají už desítky let, jsou vyhlášené svou kvalitou. Hustý jedlový les je přes sto let starý, jmenuje se Slugi, podle nejbližší horské vesničky.