Poločas

Post Image

Poločas

Play icon
0 minut
Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura.

foto ČTK/Profimedia.cz

Přirovnáme-li situaci vlády k fotbalovému zápasu, atmosféra je taková, jako kdyby vládní tým v poločase prohrával. "A jen málokdo asi nyní věří, že kapitán Fiala strhne ve druhé půli volebního období mimořádným výkonem celý tým a „šťastný žolík“ Stanjura promění na závěr rozhodující penaltu," píše se v editorialu Reportéra, který vychází v září 2023.

Je to zápas, na který asi nikdy nezapomenu. Finále Ligy mistrů před osmnácti lety, kde můj oblíbený Liverpool o poločase prohrával 0:3 a byl zralý na ručník. Ve druhé půli se ovšem zázračně zvedl, vyrovnal a na penalty vyhrál. Byli u toho i dva slavní čeští hráči té doby, Milan Baroš a Vladimír Šmicer, který dal jeden z gólů, a navrch rozhodující penaltu.

Vzpomněl jsem si na to utkání právě teď, když stojíme na prahu nové politické sezony. Ne snad, že by mi česká politika připomínala Ligu mistrů. Ani po třiceti letech, co politickou scénu pracovně sleduji, jsem v ní neodhalil takové kouzlo, které by mě přivábilo k obrazovce s popcornem a plechovkou, abych nadšeně obdivoval finesy parlamentních řečníků.

Teď se mi spíš připomněla poločasová nálada, se kterou jsem tehdy koukal do půllitru v baru. Slýchám kolem sebe, že se podobně cítí dost voličů současné vládní koalice. Je to trochu paradox. Tak dlouho se těšili, až přestane české politice dominovat duo Zeman a Babiš. Teď je z Miloše Zemana bývalý prezident – ano, můžete si to přečíst ještě jednou a nahlas, abyste si to užili: bý-va-lý – a z Andreje Babiše řadový poslanec a lídr opozice.

Voličská skupina, která předtím skoro deset let v kuse prohrávala, by měla být nyní na vrcholu blaha a do nové politické sezony vstupovat s nadšeným očekáváním. Jenže místo toho mají mnozí z nich spíše pocity jako za stavu 0:3 a na rozdíl od liverpoolských fanoušků před lety jen málokdo z nich asi věří, že kapitán Fiala strhne ve druhé půli volebního období mimořádným výkonem celý tým a „šťastný žolík“ Stanjura promění na závěr rozhodující penaltu. Daleko více se asi obávají ještě několika vlastních gólů, které nabídnou vítězství odpočatému Babišovi, jehož zmatečné výkony už stihla veřejnost alespoň zčásti zapomenout.

Způsob, jak se vláda snaží napravit státní finance, zatím skutečně nedává jejím voličům mnoho důvodů k optimismu. Co všechno na ně dopadne a jak málo se toho zatím ví o šetření na straně státu, popisuje v tomto vydání Jiří Štický. Píšeme i o tom, kdy a proč vydržela v Česku politická nálada z poloviny volebního období až do konce a za jakých okolností se naopak zcela otočila.

Milé čtenářky, milí čtenáři, přejeme vám hezký začátek podzimu a děkujeme za přízeň, díky níž může Reportér oslavit už deváté narozeniny. Těšíme se na naši desátou sezonu, jako kdyby byla první.

P. S.: Příští číslo vychází v pondělí 16. října.

Podpořte Reportér sdílením článku