Dobří bílí, zlí černí

Před 120 lety proti sobě v pražské Stromovce stanuly šiky Jiřího z Poděbrad a uherského krále Matyáše. Schyluje se k rozhodujícímu 32. tahu. Vítěz je… předem znám.

Na výseku šachovnice vidíme, že účastníků hry není dvaatřicet, jak bychom očekávali, ale mnohonásobek. Ti dobří, oddíly krále Jiříka, jsou bílí, ti zlí jsou černí. Ve středu na bílém oři sedí postava znázorňující Johanu z Rožmitálu – českou královnu a manželku Jiřího z Poděbrad, která mu byla významnou rádkyní a 27. února 1469 se zúčastnila vítězné bitvy s Matyášem Korvínem u Vilémova. Jako jediná česká královna pocházela z domácí šlechty.

To všechno byl asi důvod, proč byl pro tuto partii zvolen z českých dějin právě tento souboj. Poprvé byla imitace historické bitvy u Vilémova z roku 1649 svedena v amfiteátru pražského výstaviště u Královské obory (Stromovky) 15. září 1895 „dle návrhů pp Dobruského a Moučky”. Pro velký ohlas byl tento šachový turnaj s předchozím průvodem po Národopisné výstavě českoslovanské opakován za týden a pak znovu 28. a 29. září a rovněž 6. října.

V reprezentativní knize o výstavě se o tomto klání dočteme, že „Pověst jeho byla tak veliká, že později podle jeho vzoru zařízen podobný velký šachový turnaj r. 1897 v Petrohradě”. Národní listy pak referovaly, že „Kdežto král Uhrů (černých) jest ustavičně v činnosti, prováděje svými četami různé taktické pohyby, aby ušel zajetí, král Čechů (bílých) klidně ze svého komoně přehlíží celý šik bitevní a pouhým pohybem ruky vládne svými četami”.

Na snímku je český král poněkud mimo, respektive v koutě, záběru zřetelně dominuje královna. Jak známo ze školních učebnic, došlo poté k události, kterou český lid vnímal jako neblahou: „Po skončené bitvě (…) král Jiří, ač Matyáše i s vojskem zničiti mohl, volně mu odtáhnouti dal k velké nespokojenosti národa,“ trpce si povzdechl iniciátor akce Jan Dobruský v publikaci vydané u příležitosti oné partie, obsahující popis jednotlivých tahů.

Nejpočetněji jsou na snímku zastoupeni pěšáci, tedy „lid”. Hra se chýlí k závěru, který nastal 32. tahem, kdy „Matyáš odtržen od svých nadobro, sevřen oděnci bojovné královny Johanny” („H5 – f3+ mat”). Šachová bitva mohla evokovat i jisté poselství. Jaké? Vstřícnost se v politice nevyplácí. Jak je dnes již známo, velkomyslně propuštěný Matyáš se posléze dal korunovat v Olomouci za českého protikrále, v čemž ho část domácích stavů podpořila.

Šachovou partii snímalo na Národopisné výstavě více fotografů. Kabinetku L. J. Čecha se světlotiskem si mohli zájemci koupit spolu s mnoha dalšími foto-suvenýry. Bylo vydáno padesát číslovaných exemplářů, náš snímek má číslo 46. Milovníky šachů můžeme potěšit i dalším jubilejem: před 140 lety vyšla Příruční kniha šachovní, první svého druhu, kterou sepsal Karel Bohuš Kober – sportovec a spolumajitel nakladatelství a knihtiskárny.

---

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.