Země dluhů. Otevřená ruka státu se zavírá. Kde všude se bude šetřit

Jiří Štický

10. září 2023

Reportér 09/2023 · Číslo 109

24 minut

4 Fotogalerie k článku

Vládní plán, jak omezit rychle rostoucí zadlužení českého státu, se stal v září horkým tématem Poslanecké sněmovny. Zatímco změny v daních – které mají zaplatit asi třetinu úspor – už byly relativně jasnější, detailní plán, kde se budou škrtat dotace, nebyl se začátkem školního roku známý. Podle velké části ekonomů přitom nastal nejvyšší čas něco dělat: Od roku 2020 kleslo v Evropě průměrné zadlužení o šest procentních bodů, v Česku ale stejnou měrou stouplo.

Otevřená ruka státu se zavírá. Skončilo období snižování daní a rychle rostoucího utrácení – a pocítit by to nějak měli všichni. Do jaké míry, o tom se rozhodne během září a nejbližších měsíců. Sněmovna po letní přestávce obnovila debatu o změně několika desítek zákonů, které vláda označuje za součást takzvaného ozdravného balíčku. Ten by měl v příštím roce vylepšit chronicky ztrátové hospodaření státu o sto miliard korun, přespříští o dalších padesát. Z jedné třetiny prostřednictvím zvýšení různých daní pro lidi a firmy, ze dvou třetin osekáním útrat státu.

Důvody, proč se vláda Petra Fialy, složená z pěti různých stran, rozhodla k politicky nepopulárnímu kroku, jsou zřejmé: zbrzdit krkolomný růst výdajů a s tím spojený růst veřejného dluhu. Celkové výdaje státního rozpočtu v příštím roce by měly proti letošku dokonce klesnout. To se léta nestalo; naposledy za ekonomické konjunktury v roce 2016. Tehdy ovšem vláda hospodařila s přebytkem šedesát miliard a celkovými výdaji 1 220 miliard korun. Letos se jen s obtížemi vejde do naplánovaného schodku 295 miliard korun při výdajích, které jsou proti roku 2016 o celý jeden bilion, tedy tisíc miliard, vyšší.

Přečtěte si také

Tak rychlá to byla v posledních letech jízda. Z velké části na dluh, pro Česko neudržitelným tempem a na úkor budoucích generací – varoval během posledních let několikrát Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a Národní rozpočtová rada. Tedy instituce, které se kontrole a zdraví veřejných financí ze zákona věnují.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala popsal Česko v poslední, začátkem září zveřejněné zprávě o vývoji státních financí jako zemi, která loni pokračovala v trendu nejrychleji zadlužující se země v rámci Evropské unie. Z velké části za tím stály mimořádné vlivy, jako byla energetická krize spojená s ruskou agresí na Ukrajině a vysoká inflace, ale zároveň připomíná, že podobné problémy měly i jiné státy. „Proto je alarmující, že většina z nich je na rozdíl od České republiky úspěšná ve snaze snižovat své zadlužení a zároveň zvyšovat výkon ekonomiky. Ukazuje se, že se s těmito problémy neumíme vypořádat tak dobře jako ostatní země Unie,“ uvedl prezident NKÚ.