Skica dvou dívek (tužka na papíru)
9. dubna 2017
Reportér 4/2017 · Číslo 32
ilustrace Tomski&Polanski
Jižní Čechy před první světovou válkou a hned po ní – v takovém prostředí se odehrává povídka psaná pro dubnový Reportér.
L. P. 1910
Grétka přeběhla latrán a klubko dětí jí bylo v patách, sourozenci i droboť od sousedů. Pan Schiele seděl zase na rohu v Café Fink. Zastavila se, od stolku na ni zamával, v ruce měl skicák. Vypadalo to, že kreslí protější řadu domů. Vedle něho četl noviny pan Erwin. Ten ani nezvedl oči. Grétka se jen usmála, sehnala děti do houfu a vydala se Pivovarskou uličkou domů.
Otec přišel k obědu, seděl za stolem a mračil se. Maminka stála u plotny, otočila se, aby přehlédla děti. Pod nízkým stropem bylo málo světla, Grétka pozorovala, jak malým okénkem za zapranou záclonkou nakukuje dovnitř poslední ze sourozenců. Bratříček se šklebil a dělal na Grétku dlouhý nos. Zasmála se a její zvonivý smích se na chvíli smísil s maminčinými výčitkami. Otec bouchl do stolu a vstal.
„To se radši najím v krčmě než tohle poslouchat!“
Všechny děti naráz zmlkly.
„Jo? A za co se tam najíš?“ otočila se maminka od hrnců na plotně.
Podpořte Reportér sdílením článku
Ve svých prózách čerpá především z prostředí jihočeského venkova a malého města.
