Franta vyložil miliony na stůl. Proč dal kmotr Mrázek zabít Bělu

Jaroslav Kmenta

10. září 2023

Reportér 09/2023 · Číslo 109

36 minut

7 Fotogalerie k článku

Nové zjištění v kauze kmotra Františka Mrázka: v roce 1996 nechal zabít krále podsvětí Antonína Bělu proto, aby vyřešil vzájemný spor o 248 milionů. Mrázek s Bělou si začátkem devadesátých let brali úvěry, které nespláceli, a nechávali propadnout zástavy, jež měly podstatně menší hodnotu. Mrázek nicméně Bělovi o jedné takové mimořádně velké transakci neřekl. Běla se to dozvěděl, chtěl svůj podíl a začal ho vydírat.

Vražda šéfa podsvětí Antonína Běly z roku 1996 byla vyústěním sporu o miliony korun. Přesněji: šlo o podíl z 248 milionů korun, který Běla požadoval ze společného byznysu s kmotrem Františkem Mrázkem. Ten se ale dělit nechtěl, proto ho Běla začal vydírat, a když to bylo neúnosné, Mrázek vyřešil „problém“ nájemnou vraždou.

Ačkoli jsem velkou část příběhu kolem kmotra Mrázka zmapoval již dříve, tohle jsem celou dobu nevěděl. Na nové zjištění ohledně jejich sporu jsem přišel při sbírání podkladů pro mou novou knihu Světská mafie, která vyjde letos na podzim.

Přečtěte si také

Informaci o čtvrt miliardě korun neměla k dispozici ani policie, která v roce 2016 případ Bělovy vraždy znovuotevřela. A nic z toho nezaznělo ani u soudu, který v roce 2017 skončil zproštěním viny podezřelých z účasti na nájemné vraždě.

Násilná smrt Antonína Běly z roku 1996 přitom byla zásadní pro budoucí uspořádání sil v organizovaném zločinu. Kdyby se Mrázek v roce 1996 nezbavil Běly, nebyl by v následujících deseti letech tak vlivný. Po vraždě Běly se stal nejmocnějším hráčem „polosvěta“ – prostředí, v němž se mísí svět zločinu s byznysem a politikou. Mrázkovo prorůstání do politiky mělo dopad i na veřejný život, neboť se mu podařilo ovlivňovat mnoho státních zakázek a personální obsazení různých funkcí. Vše skončilo až v lednu 2006, když ho zastřelil dodnes neznámý nájemný vrah.

Doznání

Citace z rukopisu knihy Světská mafie, která vychází na podzim. „Jmenuji se Jaroslav Běla a jsem synem Antonína Běly. Narodil jsem se do rodiny takzvaných světských… A uznávám, že můj otec tady spolu s panem Mrázkem ovládli v devadesátých letech organizovaný zločin. To určitě ano.“ Tak tohle řekl Jaroslav Běla v listopadu 2021 ve vězení, kam za ním přijel štáb dokumentaristů, kteří podle mého námětu natáčeli pro Českou televizi dokumentární sérii Polosvět. Tahle věta byla důležitá. Potvrzovala, co jsem si myslel celá ta léta. František Mrázek byl kmotr a Antonín Běla jeho „Luca Brasi“.

Jak jsem na zápletku s penězi a na konkrétní informace o výši „nerozděleného lupu“ po letech přišel?

Začalo to důkladnou analýzou výpovědi, kterou jedenáct let po vraždě Antonína Běly poskytl policii jeho syn Jaroslav. Ten byl stále frustrovaný, že policie nedokázala zločin objasnit, a tak se rozhodl porušit omertu – nepsaný kodex mafie, podle kterého je „člen organizace povinen vůči úřadům a policii zachovávat mlčení, i kdyby se mělo jednat o nepřátele“.

„Vyjádřil jsem se ale jen k vraždě táty. O jakýchkoli jiných trestných činech a osobách jsem s policií odmítl komunikovat. Vím, že taková spolupráce se v podsvětí neodpouští,“ vysvětlil později Bělův syn.

Jaroslav Běla tedy 8. srpna 2007 vůbec poprvé policii řekl, že byl od samého začátku přesvědčený, že vraždu otce si v roce 1996 objednal František Mrázek. Dokonce ihned po vraždě, když přijel na místo činu, kde už byla policie, Jaroslav Běla v návalu vzteku zařval: „Zkurvenej Mrázek.“