K internetu je připojeno dvakrát více věcí než lidí. Vodafone má pro stroje i přístroje novou síť

Vodoměr nahlásil automaticky svůj stav a ve vaší ložnici se samy zatáhly závěsy, do oken totiž začalo svítit slunce. Vy si však přesně v té chvíli užíváte procházku městem. Nikde nevidíte zácpy, všude je pořádek, přeplněné popelnice se samy přihlásily o svoz, když náhle… vás hodinky upozorní, že byste se měli napít, v horku se nadměrně potíte.

Všechna data o stavu vašeho zdraví, domácnosti i města by samozřejmě mohla proudit běžnou mobilní sítí, počet „věcí“ připojených k internetu však letos celosvětově přesáhne 15 miliard,

ož je téměř dvojnásobek lidské populace. Chytrá zařízení mají pro připojení k internetu jiné požadavky než lidé. Potřebují, aby mohla odesílat a přijímat data, ať jsou kdekoli (jako třeba zmíněný vodoměr hluboko v zemi za silnými zdmi sklepa), a jejich prioritou jsou především nízké energetické nároky přenosu dat (v senzorech vláhy na vinici přece nemůže baterie vydržet nabitá jen několik dní!).

Vznikla proto například úzkopásmová síť NB-IoT určená pro efektivní přenos malého množství dat. Takový přístup je vhodný třeba pro vodoměry a senzory vláhy, pro bezpečnostní kameru před vchodem do vašeho domova už tato technologie nestačí, fotografie potřebuje síť o něco „širší“. Proto Vodafone svou síť NB-IoT od července doplnil sesterskou sítí pro internet věcí, nazvanou Cat-M (nebo i LTE-M). Vodafone je první v zemi, kdo takovou síť komerčně spustil a nabízí ji firmám.

„Cat-M je budoucností internetu věcí a už do začátku srpna bude v dosahu této sítě přes 93 procent populace, tedy i většina území České republiky,“ říká Petr Dvořák, generální ředitel společnosti Vodafone Czech Republic.

KOMU PATŘÍŠ, BZUČÍCÍ POTVORO?

Některé zmíněné možnosti využití internetu věcí (Internet of Things, zkráceně IoT) jsou v současnosti málo rozšířené nebo zatím i těžko představitelné. Toho, že v prostoru těsně nad střechami našich domů začalo být pořádně rušno, si ale asi všiml téměř každý. Pilotním zákazníkem sítě Cat-M je proto česká firma Dronetag, která vyrábí identifikační zařízení pro drony a prodává je po celém světě.

„V Evropské unii bude od roku 2024 povinná dálková identifikace, která stanovuje povinnost dronu, aby vysílal svá identifikační data spolu s informacemi o pohybu. Pomocí našich chytrých krabiček řešíme problém většiny pilotů, kteří vlastní drony bez této schopnosti,“ říká Lukáš Brchl, zakladatel startupu Dronetag.

Jednoduše řečeno, Dronetag dělá z neidentifikovatelných bzučících teček na obloze plnohodnotné účastníky leteckého provozu. Jedním z typů dálkové identifikace je právě takzvaná síťová dálková identifikace, při které dochází k přenosu dat z dronu pomocí mobilní sítě. Dronetag využívá konektivitu poskytovanou společností Vodafone v produktu Mini, což umožňuje přenášet důležitá data do cloudu a dále s nimi pracovat. „Pro plný rozvoj dronů v průmyslových aplikacích je nezbytné mít k dispozici spolehlivou síť, která umožní přenos dat z našich zařízení bez ztrát a téměř v reálném čase,“ dodává Lukáš Brchl.

NÁSTUPCE STÁRNOUCÍ SÍTĚ 2G

„V poměru úspornosti a výkonu je síť Cat-M opravdu velkým krokem do budoucnosti. Ve Vodafonu věříme, že tady s námi bude, podobně jako NB-IoT, nejméně deset dalších let,“ vysvětluje Veronika Brázdilová, viceprezidentka pro firemní zákazníky Vodafonu. Nová síť Cat-M přitom nevyžaduje stavbu nových vysílačů, Vodafone využije stávající infrastrukturu svých mobilních sítí. „Pro internet věcí dává Cat-M větší smysl než využívání stárnoucí technologie 2G, kterou navíc v některých státech světa už operátoři vypnuli,“ dodává k tomu Veronika Brázdilová.

Sítě pro internet věcí jsou obecně navrženy tak, aby byly spolehlivé a zabezpečené a zároveň šetřily energii. Mají schopnost pokrýt širokou oblast a přenášet informace na velkou vzdálenost. Signál využívá často nižších frekvencí, což mu umožňuje lepší průnik přes překážky, jako jsou zdi a budovy. Obě IoT sítě Vodafone jsou navrženy tak, aby měly vyšší citlivost a schopnost zachytit slabé signály, což jim umožňuje přenést data i z čidel a zařízení, která jsou umístěna na špatně přístupném místě.

Internet věcí nebude pomáhat jen v domácnostech a chytrých městech. Jeho použití výrazně ovlivní například zdravotnictví (nepřetržité sledování zdravotního stavu pacienta), průmysl (monitorování a řízení výroby), zemědělství (chytré zemědělské stroje), energetiku (optimalizace výroby elektřiny) a mnohá další odvětví.

SIM karty potřebné pro přístup do sítě Cat-M jsou dostupné výhradně pro firemní zákazníky, koupit se ale dají už od počtu 1 SIM, a to pomocí předplatného služby Iot Easy Connect.