Taková normální rallye v íránské poušti

Psát tuhle reportáž je jako tančit mezi vejci. Figuruje v ní moc lidí – mnoho známých lidí, kteří mají různé zájmy a pohnutky a které spojil automobilový závod v pozoruhodné zemi.

Je zde třeba geniální matematik a jeden z nejbohatších Čechů, prosazující reformu volebních systémů. Dále známý zpěvák, thajboxer, dobrodruh a čaroděj v jedné osobě. Potom úspěšný automobilový závodník. Objeví se i bývalý ministr obrany Afghánistánu či sedmadvacetiletá navigátorka z Uherského Hradiště nebo Turek, který studoval lesnictví a dřevařství v Praze-Suchdole tak dlouho, až se naučil říct „čau holky“, že byste si mysleli, že je z Dejvic.

Kulisami jsou dvě závodní škodovky specifikace R5 v hodnotě několika milionů korun na automobilovém závodu v poušti poblíž Persepole. To je starověké město v dnešním Íránu, odkud král Xerxes pořádal výpady na antické Řecko, jak nám v poněkud pohádkovém duchu převyprávěl americký komiksový autor Frank Miller ve svém grafickém románu 300: Bitva u Thermopyl.

I já v těch kulisách byl, a pokud jsem něco popletl, mohlo za to tsunami černých čajů a limonád, neboť alkohol se v Íránské islámské republice nepodává.

Do Íránu, do Šírázu, do…

„Na rallye do Íránu? Co je to za blbost?“ ptám se, když se zkraje července dovídám o možnosti být u jedné zajímavé sportovní akce. „To není blbost, normální závod,“ slyším. Řeším, zda nebudu mít problémy kvůli razítku islámské republiky v pasu, když budu chtít cestovat do Spojených států, jejichž vztahy s Íránem jsou napjaté. Avšak nabídka jet na rallye do této země nechodí každý den, a tak v půlce září sedím v taxíku a řítím se ulicemi nočního Šírázu.