Do škol je potřeba vpustit sociální práci. Zatím to jde pomalu

3. října 2023

Sedm žáků ze sta nedokončí základní nebo střední školu. Proč tomu tak je a jak tomu předejít, se snažila zjistit Česká asociace streetwork. Dva roky spolupracovala s osmdesáti žáky, kteří se ocitli v komplikované životní situaci. Projekt měl zároveň ukázat, jak efektivně propojit sociální práci a fungování škol. Jedním z těch, kdo žákům pomáhal najít z problémů cestu ven, byl Jiří Horák.

Celý svůj profesní život pracujete jako sociální pracovník, podstatnou část kariéry jste strávil v nízkoprahových zařízeních. Proč jsou takzvané nízkoprahy důležitou součástí sociální práce s dětmi?

Nízkoprahové znamená, že tam snížíte bariéry v tom smyslu, že pokud chce dítě či mladý dospělý přijít, nemusí se nikde předem nahlašovat nebo zvonit. Zároveň je to služba bezplatná a může být poskytována anonymně. Pracují tam sociální pracovníci, kteří vám mohou pomoct, věnovat se vám, vyslechnout vás.

Nízkoprahové kluby nabízejí zároveň i smysluplné trávení volného času. Jejich prvotní nabídka tedy není „přijď se nám svěřit se svými problémy“, nebo ano?

Složka volného času je tu také, ale zároveň jsem nerad, když se o „nízkoprahu“ mluví jako o volnočasové aktivitě. Primárně to je sociální práce.

Mně právě přijde taktické, že nízkoprahový klub nabízí volnočasové aktivity. Ne všichni asi mají odvahu rovnou přijít a říct, co je trápí. Naopak si dokážu představit, že mnoho dětí a mladých lidí se svěří až ve chvíli, kdy poznají, že jsou v bezpečném prostředí. Do té doby si do nízkoprahového klubu chodí třeba jen zahrát fotbal.

Máte pravdu, že to vyplnění volného času může pomoct. Zároveň je ale dobré, pokud veřejnost chápe, že tu nepracují lidé, kteří primárně vymýšlejí výplň volného času, ale že to jsou sociální pracovníci, kteří dokážou řešit různé komplikované životní situace. A ještě jednu věc bych rád zmínil.

Přečtěte si také

Jakou?

V rámci projektu, kterému jsme se poslední dva roky v České asociaci streetwork věnovali, bylo vidět, že mnoho mladých lidí dnes slyší na to, když se rovnou zajímáte, co je v jejich životech trápí. Mladí si dnes podle mne sami často uvědomují, co by chtěli řešit, a nabízenou pomoc vítají. I proto dává smysl jít s touto nabídkou do škol… A má to ještě jednu výhodu. Dřív platilo, že kromě nízkoprahových klubů mohl terénní sociální pracovník potkávat děti a mladistvé třeba v parku na lavičkách a dát se s nimi do řeči. I to se ale mění. Dnes je hodně mladých doma v online prostoru…